"V svém loži mrtev" : spící oběti a váhaví vrazi v alzbětinských historiích
Autoři | |
---|---|
Rok publikování | 2016 |
Druh | Článek v odborném periodiku |
Časopis / Zdroj | Divadelní revue |
Fakulta / Pracoviště MU | |
Citace | |
Obor | Písemnictví, mas-media, audiovize |
Klíčová slova | Elizabethan drama; Elizabethan histories; William Shakespeare; sleep; murder; 2 Henry VI; Thomas of Woodstock; Edward II; Richard III; The True Tragedy of Richard III |
Popis | Mezi lety 1590 a 1595 bylo uvedeno několik alžbětinských historických her, jež obsahovaly scénu vraždy aristokratické postavy v její posteli. Podle společného vzorce (či theatergramu) se k (nevinné či kajícné) postavě přiblížil většinou pár najatých vrahů. Ačkoliv se v jednom vrahovi hne svědomí a zapochybuje o morálnosti jejich činu, nakonec svou oběť přece jen zabijí. Všechny analyzované hry (druhý díl Krále Jindřicha VI. Williama Shakespeara, jeho Richard III., Edvard II. Christophera Marlowa a anonymní dramata Tomáš z Woodstocku a Pravdivá tragédie o Richardu III.) obsahují pozoruhodné tematické i vrbální podobnosti, jež lze stěží přičíst pouhé náhodě nebo příležitostné výpůjčce mezi dvěma autory. Tato studie analyzuje paralely mezi těmito scénami a pokouší se osvětlit možnou genezi a vývoj tohoto theatergramu. Text studie se snaží dokázat, že ačkoliv téma viktimizace spící oběti byla populárním dramatickým tropem již od středověku, námi analyzovaná forma dramatické situace pravděpodobně vznikla v rámci jedné alžbětinské herecké družiny (služebníků hraběte z Pembroku) jako jakási módní vlna, která měla uspokojit vkus dobového publika. Všechny zmíněné hry jsou nějakým způsobem spojeny s mladým Shakespearem, který tento trop využíval jak v tomto období, tak ve svém pozdějším díle, v němž můžeme zmíněný theatergram nalézt v komplexnější a, mohli bychom říci, sofistikovanější formě. |
Související projekty: |