Připravenost norských základních škol na práci s dětmi přistěhovalců: inspirace pro českou situaci?

Varování

Publikace nespadá pod Pedagogickou fakultu, ale pod Filozofickou fakultu. Oficiální stránka publikace je na webu muni.cz.
Autoři

ZÁLESKÁ Klára

Rok publikování 2016
Druh Další prezentace na konferencích
Fakulta / Pracoviště MU

Filozofická fakulta

Citace
Popis Cílem příspěvku je popsat a charakterizovat současný stav přijímání a vzdělávání dětí přistěhovalců v norských základních školách, poukázat na charakteristické rysy norského vzdělávacího systému ve vztahu k vzdělávání přistěhovalců a seznámit se současnými výzvami, kterým v této oblasti čelí norský vzdělávací systém. Jelikož se jedná o prezentaci skandinávského prostředí, které je tradičně známo svým důrazem na společenskou rovnost a relativní úspěšností v přijímání cizinců, mohou být výsledky inspirativní pro české prostředí. Vzdělávání dětí cizinců se vzhledem k současné migrační situaci stává aktuálnější pro stále více zemí, což vyžaduje změny ve vzdělávacích politikách. Mluvíme-li o setkávání kultur, nelze se vyhnout pojmům: asimilace, segregace a integrace (Meglitsch, 1985), i pro tento příspěvek jsou proto teoretickými východisky. Vztáhneme-li pojetí integrace do norských škol, uvidíme, že je diskutován koncept tzn. školy společné kultury (či multikulturní školy), (Hauge, 2014). Předpokladem pro takové označení je přítomnost minoritních žáků. V Norsku se dnes obecně mluví o dvou typech škol: o těch orientovaných na problém a o školách orientovaných na prostředky (multikulturní školy). Phil (2000) vnímá norské školy na pomezí mezi prvním a druhým typem a zavádí pojem interkulturní škola. Označení podle něj odpovídá většině norských škol. Typologie a tendence přístupu k imigrantům uvnitř škol je základním východiskem pro tento příspěvek.
Související projekty:

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.