Kapitoly z dějin české filozofie 20. století

Varování

Publikace nespadá pod Pedagogickou fakultu, ale pod Filozofickou fakultu. Oficiální stránka publikace je na webu muni.cz.
Autoři

ZOUHAR Jan STOJKA Róbert

Rok publikování 2015
Druh Odborná kniha
Fakulta / Pracoviště MU

Filozofická fakulta

Citace
Popis V roce 1882 byla rozdělena pražská univerzita na českou a německou a do Prahy přišel jako profesor filozofie T. G. Masaryk (1850-1937), později v roce 1918 zakladatel a první prezident Československé republiky. Vnitřní logika Masarykova filozofování, obsažená v řadě jeho spisů, je ve vzájemně úzce propojených dvou tematických okruzích. Jeden tvoří Masarykova filozofie dějin, společnosti a politiky, kterou se snažil postihnout povahu sociokulturních změn, a druhý jeho filozofie člověka, morálky a náboženství, ve které se věnoval především krizi moderního člověka. Na konci 19 a na začátku 20. století se v české filozofii setkáváme s pozitivismem (František Krejčí, František Čáda, František Drtina), s idealistickou kritikou pozitivismu (František Mareš, Emanuel Rádl, Ladislav Klíma) a s českým novotomismem. I Po vzniku Československa v roce 1918 byly založeny nové univerzity v Brně a Bratislavě, existovalo několik filozoficky zaměřených časopisů a česká filozofie se výrazně diferencovala na řadu směrů a proudů (pozitivismus, idealismus, strukturalismus, fenomenologie, náboženská filozofie katolická a protestantská, marxismus). V letech 2. světové války byly české vysoké školy zavřeny, ale filozofický život se přesto v omezených podmínkách rozvíjel. V 50. letech v Československu získala filozofický monopol marxistická filozofie. Ve své marxisticko-leninské či spíše stalinistické podobě byla jedinou povolenou veřejnou variantou filozofického myšlení. Až v šedesátých letech se československá společnost změnila a k zásadní proměně došlo i ve filozofii, ve které nešlo pouze o reformu marxismu, ale jejím prostřednictvím se otevíral prostor pro filozofickou práci vůbec. Postupně byl navázán přerušený kontakt s filozofií evropskou a americkou, marxistickou i nemarxistickou, a česká filozofie usilovala o dialog s dobovými základními myšlenkovými proudy (novopozitivismus, fenomenologie a existencialismus, strukturalismus, křesťanská filozofie).
Související projekty:

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.