Podoby psychoterapeutického vztahu
Autoři | |
---|---|
Rok publikování | 2016 |
Druh | Další prezentace na konferencích |
Fakulta / Pracoviště MU | |
Citace | |
Popis | Autentický a důvěrný vztah bývá často považován za základní podmínku a hybatele psychoterapeutické změny. Přestože již existuje poměrně značná evidence o konkrétních „ingrediencích“, které k dobrému terapeutickému vztahu přispívají (např. emoční pouto, terapeutova empatie či shoda na cílech terapie), málo se zatím ví o různých podobách a „odstínech“, které může terapeutický vztah nabývat v různých kontextech. Tento příspěvek si klade za cíl empirickou cestou odhalit základní dimenze, v nichž se – z pohledu samotných terapeutů – může terapeutický vztah pohybovat. Využívá přitom dat pocházejících z dotazníkového průzkumu mezi českými psychoterapeuty a poradci (N = 373), v nichž měli respondenti za úkol pomocí sady metafor zachytit povahu své terapeutické role tak, jak ji ve své praxi vnímají. Analýza hlavních komponent odhalila tři vztahové komponenty: (a) míra, do jaké terapeut poskytuje klientovi explicitní vedení, (b) míra, v níž osoba terapeuta představuje nabídku zdrojů pro klienta a (c) zachycení toho, do jaké míry terapeut považuje za agens terapeutické změny sebe, nebo naopak klienta. Výsledky budou diskutovány v kontextu soudobé empirické literatury o psychoterapeutickém vztahu. |
Související projekty: |