Analýza problémově orientovaných výukových situací ve výuce přírodovědy
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2016 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Orbis Scholae |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| www | http://www.orbisscholae.cz/archiv/2016/2016_2_04.pdf |
| Doi | http://dx.doi.org/10.14712/23363177.2017.4 |
| Obor | Pedagogika a školství |
| Klíčová slova | problem-solving competence; problem-oriented learning task; problem-oriented learning situation; primary education |
| Popis | Jedním z projevů nové kultury vyučování a učení souvisejících s aktuálně probíhající kurikulární reformou je (znovu)obnovení zájmu o problémové vyučování a učení. Předkládaná studie se zabývá analýzou výukových situací směřujících k rozvíjení kompetence k řešení problémů ve výuce přírodovědy. Autoři hledají odpověď na otázku, jaké je zastoupení a délka jednotlivých fází problémově orientovaných výukových situací ve výuce přírodovědy na 1. stupni ZŠ. Zkoumáno je 10 videozáznamů vyučovacích hodin přírodovědy, které byly pořízeny v rámci IVŠV videostudie v letech 2010/2011. Při identifikování problémově orientovaných výukových situací vycházíme z přístupu Problem-based learning. Data jsou analyzována na základě jednotlivých fází problémově orientovaných výukových situací (kategorie: Strukturování problému, Iniciování, Analyzování problémově orientované úlohy, Vyhledávání informací, Syntetizování výsledků, Sumarizování řešení, Prezentování řešení a Reflektování procesu řešení). Výsledky naznačují, že nejvíce času je ve výuce věnováno analyzování problému a sumarizování řešení. Dále se ukazuje, že čím je fáze náročnější na kognitivní aktivizaci žáků, tím méně je ve zkoumané výuce zastoupena. Předkládaná studie na pozadí úvah o (ne)kvalitě školní výuky může pomoci objasnit, zda a jak se problémově orientované vyučování ve výuce přírodovědy uplatňuje, případně jakým způsobem by se mělo do výuky implementovat, aby přispívalo k rozvíjení nové kultury vyučování a učení. |
| Související projekty: |