Koncept smrti u dětí 3-11 let
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2017 |
| Druh | Konferenční abstrakty |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Východiska: Teoretickými východisky zkoumajícími konceptualizaci fenoménu smrt u dětí se zabývá již dlouhodobě především zahraniční literatura (Nagy, 1948; Speece & Brent 1984; Tamm & Granqvist 1995; Kűbler-Ross, 2003; Slaughter, 2005). V českém prostředí zatím není mnoho studií (Loučka, 2009; Maruščáková, 2006 aj.) Naše šetření se zaměřilo na zjištění představ o smrti u 50 dětí věkové skupiny 3–11 let. Byla sledována vyzrálost dětí v jednotlivých komponentách (nevyhnutelnost, univerzalita, nevratnost, skončení funkcí, příčinnost a posmrtnost) a jejich změny s věkem. Metoda: Využili jsme metodu kresby, polostrukturovaného rozhovoru a pojmové mapy a provedli kvalitativní analýzu dat. Výsledky: V našich výsledcích se vynořily jednotlivé charakteristiky dětského pojetí smrti, které jsme pojmenovali a popsali podle věkových skupin: naivní pojetí smrti (děti 3–4 roky), biologické pojetí smrti (5–6 let), duální pojetí smrti (7–9 let) a komplexní pojetí smrti (10–11 let). Závěry: Zjistili jsme představy školních dětí o smrti a našli rozdíly v jednotlivých věkových kategoriích. V závěru se orientujeme na doporučení, jak toto tabuizované téma zařadit do diskusí ve škole i v domácím prostředí. |