Barvocit u probandů bez a s chromagenovým filtrem
Autoři | |
---|---|
Rok publikování | 2017 |
Druh | Článek v odborném periodiku |
Časopis / Zdroj | Česká a slovenská oftalmologie |
Fakulta / Pracoviště MU | |
Citace | |
Obor | ORL, oftalmologie, stomatologie |
Klíčová slova | Color vision; chromagen lens; total error score; maculopathy |
Popis | Cílem naší studie bylo prokázat vliv barveného chromagenového filtru na kvalitu barveného vidění. Dále jsme chtěli porovnat kvalitu barveného vidění zdravých jedinců s jedinci s onemocněním makuly. V naší studii jsme měli celkem 39 probandů. V první skupině jsme měli 13 probandů s průměrným věkem 23 let bez významné oční a celkové patologie. V druhé skupině bylo 13 pacientů s průměrným věkem 68 let s chorobou makuly. Ve třetí skupině se nacházeli probandi s průměrným věkem 64 let, kteří neměli diagnostikované významné oční ani celkové onemocnění. Pro vyšetření jsme použili tyto seřazovací testy barvocitu: Farnsworth-Munsell test a Lanthony test. Vyhodnocení jsme prováděli dle metodiky autorů Vingryse a King-Smitha. Zjistili jsme, že průměrná hodnota celkového chybového skóre (TES) u zdravých pacientů s barevným chromagenovým filtrem se neliší od hodnoty TES u pacientů s chorobou makuly (p = 0,86). Dále jsme zjistili, že chromagenový filtr statistický významně mění barvocit ve skupině mladých probandů (p = 0,01). Klinicky se ale nejedná o vážnou poruchu barvocitu (TES = 107,46 a CI 1,42). Další významný výsledek ukázal, že není statisticky významný rozdíl v barvocitu mladých zdravých probandů (průměrný věk 23 let) a starších zdravých probandů (průměrný věk 64 let), kdy p = 0,58. Závěrem můžeme konstatovat, že zelený barvený chromagenový filtr nebude mít negativní vliv na barvocit dyslektických pacientů, kteří budou tuto pomůcku každodenně používat. Dále jsme demonstrovali, že zhoršení barvocitu u pacientů s makulopatiemi není významné pro praktické rozlišení barev, ale jedná se o klinicky významnou změnu barvocitu (diagnostika primárního onemocnění). V neposlední řadě jsme prokázali, že není statisticky významný rozdíl v barvocitu zdravých mladých a straších probandů (23 let versus 68 let). |