Hudba a interpretace : K otázkám analýzy hudebního výkonu
Autoři | |
---|---|
Rok publikování | 2017 |
Druh | Článek v odborném periodiku |
Časopis / Zdroj | Musicologica Brunensia |
Fakulta / Pracoviště MU | |
Citace | |
www | Digitální knihovna FF MU |
Doi | http://dx.doi.org/10.5817/MB2017-2-11 |
Obor | Umění, architektura, kulturní dědictví |
Klíčová slova | Music; Musicology; Performance; Score; Interpretation Research; Analysis of Recorded Music; Piano Music; Music Audio Files; Sonic Visualiser |
Popis | Tato studie představuje současný přístup k analýze hudební interpretace na základě zkoumání hudebních nahrávek. Přestože historie nahrávání hudebních dat trvá přibližně 120 let, je analýza zvukových nahrávek pro potřeby muzikologického či hudebně teoretického výzkumu poměrně novou disciplínou. (Nic na tomto tvrzení nezměnil ani rozmach srovnávací hudební vědy.) Řada odborných statí se pokouší nabídnout prostředky a metody, jež by vhodně analyzovaly interpretační výkon. Ani v této oblasti ale neexistuje pevná metodologie vědeckého zkoumání. Objevují se často vždy nanovo neobvyklé postupy, odrážející stav technologického vybavení zvukových laboratoří. Snahou je najít objektivní parametry a údaje, z typicky zvukově i časově komplikovaného hudebního záznamu či produkce v reálném čase, které lze jasně a zřetelně dokumentovat, analyzovat a porovnávat. (Jedná se často o soubor grafů, které zobrazují hudební dění dané skladby, či jejich části.) Stále platí, že z pohledu analýzy interpretačního výkonu mají nespornou výhodu zvukové nahrávky. Na rozdíl od živé produkce umožňují detailní a opakované měření časových úseků, na jejich základě zjišťujeme interpretační vývoj jednotlivce či proměnu stylu při srovnání s výkony jiných umělců, generací a interpretačních škol v různých časových obdobích. Lze rovněž vyslovit domněnku o pravdivosti častokrát opakovaného tvrzení odkazující na „adekvátní a jedině správné podání“ (národního) repertoáru. V našem přístupu jsme byli inspirováni některými zahraničními díly. V současné produkci nás zaujaly především práce Josého Antona Bowena, Nicholase Cooka a aktivity autorů soustředěných kolem Centra pro historii a analýzu hudebních nahrávek (CHARM). Navazujeme rovněž na průkopnické práce Milana Kuny a Miloše Bláhy. |
Související projekty: |