Zlacení soch v sakrálním prostoru a barokní imaginace v době tereziánských reforem
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2017 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Opuscula historiae artium |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| www | https://digilib.phil.muni.cz/handle/11222.digilib/137939 |
| Klíčová slova | sacral art; gilding; sumptuary laws; sculpture; perception of art; aesthetics; economy; 18th century; Moravia; Silesia |
| Popis | Studie analyzuje dva konvoluty úředních pramenů z Moravského zemského archivu v Brně a Zemského archivu v Opavě, které vznikly v souvislosti s vydáním dekretu císařovny Marie Terezie Verordnung über die Einfuhr fremder Industrie-Erzeugniße z roku 1749. V důsledku zákazu zlacení uměleckých děl v sakrálních interiérech musely státní úřady často rozhodovat o početných žádostech farností, představitelů církevních řádů i laických objednavatelů o udělování výjimek, přičemž čelili některým estetickým a etickým otázkám a problémům, které se v církevní sféře staly ve větší míře aktuálními později v 80. letech 18. století v době osvícenských reforem císaře Josefa II. Z žádostí o udělení povolení vyplývá, že zlacení uměleckých děl v sakrálním prostoru bylo vnímáno jako kvalita sama o sobě, kterou lze jen obtížně oddělit například od vnímání hodnoty a kvality uměleckého provedení. Kromě kategorií cti, úcty či pocty se jako klíčová kritéria žadatelům jeví zejména univezální estetický a etický řád a formální jednota, spjaté s dalšími typickými kategoriemi přelomu 17. a 18. století, pojmy harmonie a vznešenosti. V polovině 18. století se však lze v pramenech nově setkat také s pojmy vycházejícími z moderní empirické filozofie a vznikající umělecké kritiky, a rovněž zaznamenat proměnu stávajícího systému hodnot, včetně nového pojetí pojmu luxusu a jeho ekonomické hodnoty. Prameny svědčí o přetrvávání tradičního raně novověkého vnímání hodnoty díla v kontextu univerzálního symbolického řádu, dokládádají však rovněž počátky osvícenského „odkouzlování světa“ a nahrazování starého způsobu poznávání tajemství světa, stvoření a Boží moudrosti na základě analogie a podobnosti moderním zkoumáním a porovnáním rozdílů a odlišností mezi věcmi na základě empirického vědění. |
| Související projekty: |