Rudolf Eitelberger a Moritz Thausing : dva zakladatelé Vídeňské školy dějin umění
Autoři | |
---|---|
Rok publikování | 2018 |
Druh | Článek v odborném periodiku |
Časopis / Zdroj | Zprávy památkové péče : časopis státní památkové péče |
Fakulta / Pracoviště MU | |
Citace | |
Klíčová slova | Rudolf Eitelberger von Edelberg; Moritz Thausing; Art History |
Popis | Příspěvek se zabývá Rudolfem Eitelbergerem jako historikem umění a srovnává jeho metodologický přístup s prací jeho žáka a zároveň zakladatele odlišně, vědecky zaměřené uměnovědy Moritze Thausinga. Při charakteristice Eitelbergerova významu je možné si povšimnout několika momentů: (a) Ve svých prvních časopiseckých statích ve druhé polovině 50. let 19. století používá opakovaně slovo „orientace“. Jeho úsilím je totiž zprostředkovat znalost nové disciplíny, terminologii, jež by měla být správně používána, vzájemný vztah historického a současného umění. (b) Motivací, jež provázela Eitelbergerovy uměleckohistorické práce byl jeho celorakouský patriotismus. Pragmatická sankce pro něj zůstávala základním zákonem, který stál nad parlamentním a národnostním systémem. Druhou stranou téže mince byla Eitelbergerova obhajoba regionálního „provincialismu“ s jím udržovaným systémem tradice a jejích hodnot, proti národnostně motivovanému „federalismu“, jehož se naopak obával. (c) Roli dějin umění nehledal pouze ve vědecké práci, ale chápal ji jako předpoklad k ochraně kultury a obnově umění jeho současnosti. Obdobně tak chápal rovněž teorii umění. Psát teorii pro něj znamenalo především uměleckohistoricky pracovat s historickými prameny a na jejich základě nabídnout teoretickou „orientaci“ tvůrcům současného umění (do něhož logicky zařazoval rovněž umění užité). |
Související projekty: |