Rehabilitation of individual components of cognitive functions in seniors with selected diagnosis
| Název česky | Rehabilitace jednotlivých složek kognitivních funkcí u seniorů s vybranou diagnózou |
|---|---|
| Autoři | |
| Rok publikování | 2018 |
| Druh | Článek ve sborníku |
| Konference | Quaere: Recenzovaný sborník příspěvků Interdisciplinární mezinárodní vědecké konference doktorandů a odborných asistentů QUAERE |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Klíčová slova | Alzheimer disease; elderly education; occupational therapy; special education - intervention; comprehensive rehabilitation |
| Popis | Příspěvek se zabývá rozvojem komunikačních schopností u osob po cévní mozkové příhodě v chronickém stádiu za využití speciálně pedagogických přístupů. Konkrétně v České republice je cévní mozková příhoda druhou nejčastější kardiovaskulární problematikou. Jedná se o klinický syndrom, který je charakterizovaný rychle se vyvíjejícími klinickými známkami, buď formou ložiskové či globální poruchy. Kromě klasických příznaků, jako je ochrnutí jedné poloviny těla a její následné opomíjení se také setkáváme s kognitivním deficitem a s narušením komunikačních schopností, což znemožňuje řádnou edukační intervenci u těchto pacientů. Mluvíme tak o vzniku a rozvoji afázie a jejich forem (motorická či senzorická). Pro rok 2010 bylo na území České republiky zasaženou tímto onemocněním na 15 380 mužů a 15 613 žen. V článku jsme se zaměřili na 6 vybraných klientů, kteří v rámci chronického stádia měli diagnostikovanou afázii. Pro porovnání výsledků jsme využili případové studie se vzorovou kazuistikou jednoho vybraného klienta s následným popisem edukačních postupů, které jsme během samotné speciálně pedagogické intervence využili. Výzkum trval půl roku a během této doby jsme se celkově zaměřili na rozvoj jednotlivých složek kognitivních funkcí a také na podporu a rozvoj komunikačních schopností, které jsou pro pacienty velmi důležité, neboť při narušení komunikačních schopností se pacient stává více závislý na svém okolí a v případě nedorozumění může vzrůstat také agresivní chování, které je výsledkem nepochopení přenášené informace mezi pacientem a terapeutem. I tomuto problému jsme se chtěli během naší speciálně pedagogické intervence vyvarovat. Pro komparaci vstupního a výstupního testování jsme využili standardizované testy: Test slovní produkce (TSP) a Addenbrookský kognitivní test, který hodnotil jednotlivé složky kognitivních funkcí. Samotná intervence se pak skládala z edukačních a rehabilitačních přístupů za využití logopedických prvků a afatického slovníku, který nám sloužil k rozvoji kognitivních funkcí. |