Řízení třídy studenty učitelství a provázejícími učiteli: dotazníkové šetření
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2018 |
| Druh | Další prezentace na konferencích |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Přiložené soubory | |
| Popis | Řízení výuky lze nahlížet jako systém strategií používaných učitelem za účelem ovlivnění prostředí třídy tak, aby posilovalo učení (Christofferson et al., 2015) a žáci dosahovali dobrých výsledků. Řízení třídy a práce s disciplínou představují klíčové dovednosti učitele (Stronge et al., 2011) a především pro začínající učitele jsou velkou výzvou (Bromfield, 2006; Dickson et al., 2014). Rozlišovány bývají dvě dimenze řízení výuky: (a) behaviorální management – řízení chování, které se týká jak prevence nevhodného chování např. stanovením pravidel, tak reakcí na nevhodné chování; (b) didaktický management – řízení výuky, které je zaměřeno na plánování hodin, stanovování výukových cílů, používání výukových metod a podporu práce žáků. Tyto dvě dimenze jsme měřili on-line Škálou behaviorálního a didaktického managementu (Vlčková, Mareš, & Ježek, 2018), která představuje českou adaptaci Behavioral and Instructional Management Scale – BIMS (Martin & Sass, 2010). Škála BIMS-CZ se skládá z 6 položek měřících behaviorální management (BM) a z 6 položek měřících didaktický management (IM) na 6-bodové škále vyjadřující míru souhlasu. Obě škály vykazovaly adekvátní vnitřní konzistenci. Základní soubor tvořili všichni studenti učitelství v 1. ročníku navazujícího magisterského studia na PdF MU na prvních dlouhodobých praxích na 2. stupni ZŠ (231 studentů, úplný výběr). Stejné dotazníky vyplňovali v tištěné formě jejich provázející učitelé. Výzkumný vzorek zahrnoval 123 učitelů a 142 studentů (návratnost 53 a 61 %). Učitelé reportovali silnější BM než studenti. Rozdíly v IM nebyly statisticky významné. Učitelé uváděli, že méně nechávají žáky si povídat, více přesazují při bavení, při vzdoru více vyžadují dodržení pravidel, důsledněji kontrolují věnování se úkolu, mají více rutinních postupů, přizpůsobují výuku více individuálním potřebám dětí, více zapojují žáky do diskuse o praktickém využití učiva, více je vedou k řešení problémů, více řídí přechody mezi aktivitami či důsledněji instruují. Reportované výsledky ověřuje navazující kvalitativní studie reálného řízení výuky prezentovaná v sympoziu. |
| Související projekty: |