| Popis |
V roce 2017 proběhlo 20. výročí vydání prvního románu ságy o Harry Potterovi. Při této příležitosti řada spisovatelů a kritiků poskytla komentář k potterovskému fenoménu a snažila se zodpovědět otázku, proč série o Harry Potterovi dosáhla u čtenářů i kritiků takového úspěchu. Julia Accleshareová, ředitelka Hay Children's Festival, kupříkladu přisoudila popularitu série "různorodým a vynalézavě napsaným postavám" a "originalitě všeho, co se týká Bradavic". Zároveň ovšem poukázala na to, že "každý zkušený čtenář mohl mít pocit, že podobný příběh už četl". Dojem, že romány o Harry Potterovi jsou směsicí moderních témat a starého vyprávění, neunikl pozornornosti badatelů. V jejich analýze hrdinství v Harry Potterovi Katrin Berndtová and Lena Stevekerová říkají, že romány "spoléhají na znamých generických, morálních a všeobecných kódech, aby přišly s novým a autentickým způsobem vyjádření toho, co globalizovaný svět považuje za etické modely, které jsou hodné následování". Podobně ve svém křesťanském rozboru těchto knih John Granger tvrdí, že "romány o Harry Potterovi ... se dotýkají našich srdcí, protože obsahují témata, obrazy a strhující příběhy, které odrážejí Velký příběh, pro jehož přijetí jsme naprogramováni". Richard A. Spencer zachází až do antického období a všímá si skutečnosti, že Rowlingová se "vypůjčuje prvky středověkých témat, termínů a situací a aplikuje je na moderní dobu", čímž poskytuje "variaci originálů a naplňuje přítomnost jedinečností minulosti". Možná tedy "zcela nové místo na hraní", které podle Eccleshareové Rowlingová věnovala svým čtenářům, není tak nové, jak by si tito čtenáři mohli myslet. Za pomoci archetypální kritiky se tato prezentace pokusí dokázat, že důvod, proč si série románů o Harry Potterovi získala oblibu u takového množství čtenářů tkví ve skutečnosti, že autorka efektivně využívá narativní a kulturní vzorce, které z jejích příběhů dělají cosi, co bychom mohli nazvat "metamýtem" (termín Jordana B. Petersona) či "základním příběhem" (termín Chrostophera Bookera), který čtenáři snadno rozpoznají a na nějž okamžitě reagují. Díky práci Rowlingové s archetypálními a mytickými prvky se příběh chlapce, který přežil, stává příběhem chlapce, jehož příběh jsme všichni, v takové či onaké formě, slyšeli.
|