Lest filozofie dějin: Patočka a neohellénismus
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2018 |
| Druh | Článek ve sborníku |
| Konference | Jan Patočka a naše doba. Sborník příspěvků mezinárodní konference |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| www | https://munispace.muni.cz/library/catalog/view/1006/3124/777-1 |
| Doi | http://dx.doi.org/10.5817/CZ.MUNI.P210-8958-2018 |
| Klíčová slova | Patočka; phenomenology; neohellenism; philosohphy of history; Foucault |
| Popis | Patočkova filozofie dějin a jeho koncepce doby evropské jsou založeny na neohellénistickém mýtu, který pokládá zástupce řeckého osvícenství do centra západního myšlení, aniž by řádně odrážel skutečný společensko-politický kontext tohoto osvícení. Jakmile byl tento mýtus spojen s Patočkovou potřebou najít fenomenologickou konstituci filosofie dějin, Patočka a jeho věrní žáci ztratili svůj smysl pro realitu. Přestali rozlišovat mezi formulací ideálu svobody, odpovědnosti a demokracie a jeho skutečným naplněním. Proto své myšlení uzavřeli v nostalgickém romantismu. To má vážné důsledky, které jsou ke konci textu ilustrovány na příkladu selhání pedagogické filosofie R. Palouše. |