Časopis Kritische Blätter für Literatur und Kunst (1857–1858) v kontextu soudobých literárněkritických debat o realismu
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2019 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Bohemica litteraria |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| www | Digitální knihovna FF MU |
| Doi | http://dx.doi.org/10.5817/BL2019-2-3 |
| Klíčová slova | Kritische Blätter für Literatur und Kunst; literary journals; literary criticism; the 1850s; ideal realism; Eduard Schmidt-Weissenfels; Czech-German Literary Relations; 19th century novel; Album edition; Jan Neruda; Karel Sabina |
| Popis | V příspěvku je představena podoba literární kritiky v německojazyčném časopise mapována Kritische Blätter für Literatur und Kunst (1857–1858), který vydával v Praze a Lipsku český nakladatel Ignác Leopold Kober. Časopis stal součástí sporů vedených v německé literární kritice o podobu realismu v umění a místem, kde se v osvícenském duchu pěstovala racionálně vymezená, objektivní kritika. Redaktor – Němec Eduard Schmidt-Weissenfels – prezentoval ve svých příspěvcích ideální realismus, jejž upřesňoval a doporučoval v opozici vůči dokumentárnímu, „absolutnímu“ realismu (v dnešní literární vědě by byl jeho ekvivalentem naturalismus), a Čech Ignác Jan Hanuš se zasazoval o kritické hodnocení vědeckých prací nejen německojazyčných, ale také slovanských a maďarských. Česko-německá redakce usilovala svým nadnárodním, panaustriakálním přístupem o vytvoření literárněkritického orgánu, v jehož rámci by se reflektovaly věda a umění středoevropského kulturního prostoru bez limitujícího národního hlediska. Zatímco Schmidt-Weissenfels se ve svém programu ideálního realismu dovolával tradice idealismu a romantismu, Hanuš a jeho spolupracovníci (zejména Julius Feifalík) nastavovali romantické tradici v české vědě kritické zrcadlo tím, že racionální kritikou zpochybňovali pravost nejstarších českých literárních památek a výsledky české vědy soudili přísnými měřítky německé vědy. Na podněty Kritische Blätter für Literatur und Kunst (1857–1858) reagovala také česká pobřeznová kritika – zejména Jan Neruda a Karel Sabina, kteří prosazovali realismus v české literatuře a vymezovali jeho estetický rámec. |
| Související projekty: |