O pravilnoj upotrebi distopijskih prostora : Catherine Mavrikakis, Christian Guay- Poliquin i David Calvo

Varování

Publikace nespadá pod Pedagogickou fakultu, ale pod Filozofickou fakultu. Oficiální stránka publikace je na webu muni.cz.
Název česky Jak správně naložit s dystopickým prostorem : O pravilnoj upotrebi distopijskih prostora: Catherine Mavrikakis, Christian Guay- Poliquin i David Calvo
Autoři

KYLOUŠEK Petr

Rok publikování 2019
Druh Článek v odborném periodiku
Časopis / Zdroj Književna smotra
Fakulta / Pracoviště MU

Filozofická fakulta

Citace
www http://www.hfiloloskod.hr/images/HFD/Casopisi/Knjizevna_smotra/ks192zaweb_novo.pdf
Klíčová slova Quebec literature; dystopian narratives; spatiality; Catherine Mavrikakis; Christian Guay-Poliquin; David Calvo
Přiložené soubory
Popis V Quebecké literatuře se dystopie jeví jako rozšíření apokalyptických příběhů, s nimiž sdílejí několik společných bodů: vizi konce času; axiologii, která osciluje mezi zlem, vykoupením a spasením; problematiku vztahu mezi jednotlivcem a společenstvím. Funkce kulturní paměti a role „skutečného světa“ se však od apokalyptických příběhů liší. Tuto skutečnost naznačuje několik posledních dystopických románů: Oscar de Profundis (2016) Catherine Mavrikakisové, který působí jako replika dekadentního románu Naruby Jorise-Karla Huysmanse; dva romány, Le Fil des kilometres (2013)a Le Poids de la neige (2017) Christiana Guay-Poliquina, které vytvářejí kontrastní diptych žánru road novel a románu rodné hroudy; kyberpunková dystopie Toxoplasma (2017) Davida Calva inspirovaná filmy Davida Cronenberga. Srovnání těchto románů se zaměřuje na prostorovost, jež tvoří specifičnost těchto dystopií: na estetizaci montrealského prostoru u Mavrikakisové, na Calvovu mytologizace města a Guay-Poliquinovu teologickou transcendenci krajiny a přírody.
Související projekty:

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.