Voják, hospodář a stavitel polní maršál Jan I. Josef kníže z Liechtensteina 1760-1836
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2019 |
| Druh | Článek ve sborníku |
| Konference | Lichtenštajnské kniežatstvo a jeho kniežaci dom von und zu Liechtenstein v kontexte našich dějín a súčastnosti konaná dne 17. 9. 2019 v Holíči nad Moravou |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Klíčová slova | Liechtenstein; Johann I. Joseph; |
| Popis | Jan I. Josef kníže z Liechtensteina (* 26. 6. 1760 - † 20. 4. 1836) byl synem Františka Josefa I. knížete z Liechtensteina a mezi léty 1805 a 1836 i vládnoucím knížetem. Jan Josef si zvolil vojenskou kariéru, když ve 21 letech vstoupil do armády jako poručík kyrysnického pluku. Během rakousko-osmanských válek byl povýšen na majora, následně na podplukovníka a plukovníka. Stál v čele kavalerie a již v roce 1790 byl vyznamenán rytířským křížem Vojenského řádu Marie Terezie. Během francouzských revolučních válek se účastnil bitvy u Avesnes-le-Sec (1793) nebo bitvy u Würzburgu (1796). Následně byl povýšen na generálmajora (1794) a vyznamenán komanderským křížem Vojenského řádu Marie Terezie. Ve druhé koaliční válce se kníže z Liechtensteina zúčastnil například bitvy u Trebbie (1799) a bitvy u Hohenlindenu (1800). Ale hlavně se prosadil během napoleonských válek: V bitvě u Slavkova (1805), u Aspern-Esslingu a u Wagramu (1809). Jan I. Josef kníže z Liechtensteina podepsal Bratislavský mír (1805) a Schönbrunnský mír (1809). V roce 1806 jej rakouský císař jmenoval 869. rytířem Řádu Zlatého rouna a v září 1809 jej povýšil do hodnosti polního maršála. Kníže z Liechtensteina nebyl jen vojákem, ale také hospodářem a stavitelem. Objekty jako Rendez-vous, Janův hrad, Chrám Tří Grácií, nebo Apollonův chrám v Lednicko-valtickém areálu, Nové Zámky u Litovle (okres Olomouc), Adamov a okolí (okres Blansko) nebo Lichtenštejnský hrad a okolí poblíž Maria Enzersdorf v Dolním Rakousku jsou toho důkazem. |
| Související projekty: |