Jaké vlastnosti považují čeští a slovenští rodiče pro své děti za důležité
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2019 |
| Druh | Kapitola v knize |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Přiložené soubory | |
| Popis | Kapitola zkoumá proměny výchovných hodnot v Česku a na Slovensku v letech 1991 – 2017. V úvodu představuje teoretické pohledy na souvislosti procesů modernizace a individualizace a s nimi spojených proměn výchovných hodnot. Výchovné hodnoty jsou rozděleny do 3 skupin: hodnot tradičních, hodnot moderních-individuálních a hodnot moderních-prosociálních. Předpokládali jsme, že v období od roku 1991 do roku 2017 zaznamenáme – v souladu s teorií modernizace – posun od hodnot tradičních k hodnotám moderním. Tento předpoklad vycházel z teze, že to bylo období, během něhož se postupně česká a lovenská společnost proměňovala od společnosti totalitní (a z tohoto hlediska vykazující řadu tradicionalistických rysů) ke společnosti moderní. Výsledky však naše očekávání nenaplnily. Jak v Česku, tak na Slovensku byly po celé sledované období nejvíce preferované takové hodnoty, které jsou směsicí hodnot moderních-prosociálních (konkrétně slušnost), tradičních (pracovitost) a moderních-individuálních (samostatnost a pocit odpovědnosti). A vyloženě tradiční hodnoty, k nimž řadíme poslušnost, náboženskou víru a spořivost, o nichž bylo možné předpokládat, že budou mít v roce 1991 relativně vysokou podporu, jež však bude s postupem času klesat, tuto podporu v roce 1991 nezískaly a tuto nízkou úroveň si udržely po celé sledované období. |
| Související projekty: |