Osídlování území mezi řekou Olšavou, Moravou a Bečvou a odraz v tamní toponymii
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2019 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Národopisný věstník |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| www | http://www.narodopisnaspolecnost.cz/images/NV/NV_2019_1_web.pdf |
| Klíčová slova | settlement area; toponymy; eastern Moravia; Wallachian colonization; |
| Popis | Strukturální analýza toponymů (součet toponymů) v určitém teritoriu (jazyce) vede k typologii jazykových vlastností (způsoby tvorby, motivace atd.), na jejichž základě je možné, s přihlédnutím k použití konkrétních strukturních prvků, mimo jiné definovat jejich chronologické vrstvy a rozšíření v oblasti. Tato metoda zvaná metoda malých typů je vynálezem české topomastiky (V. Šmilauer: Osídlení Čech ve světle místních jmen. 1960). Na základě analýzy, která byla provedena výše uvedenou metodou, je na mapách s reprezentativními typy toponym prokázáno postupné šíření (časně) středověkého sídliště z oblasti Moravy na východ. Potvrzuje to vlastnost místních dialektů jako archaické okrajové části českého jazyka. „Rumunské“ prvky jsou výlučně dílčími a tematicky určenými lexikálními převody, které se rozšířily po Karpatech i na Balkáně. „Posun“ není chápán ve smyslu migrace, ale jako rozšíření původního prostoru. Zahrnuta je interpretace karpatské dialektologie, která jasně ukazuje koncept „valašské“ kolonizace a druhy migrace jako kulturního fenoménu. Tím je vysvětlena jeho lexikální povaha. |