Mariánský atlas Markrabství moravského - zrcadlo živých i zapomenutých poutníků. K baroknímu poutnictví na Moravě v 18. století

Autoři	MIHOLA Jiří
Rok publikování	2019
Druh	Článek v odborném periodiku
Časopis / Zdroj	Sborník prací PdF MU
Fakulta / Pracoviště MU	Pedagogická fakulta
Citace
www	https://www.ped.muni.cz/whis/s219.pdf
Klíčová slova	Baroque; Marian atlas; miraculous paintings and sculptures; pilgrimages and pilgrimage sites
Popis	Atlas Marianus Marchionatus Moraviae (Mariánský atlas Markrabství moravského) ručně psaný v němčině augustiniánem z Brna, Alipiem Czermakem, z 18. století je jedním z důležitých pramenů barokní poutní tradice na Moravě. Autor napsal celkem 31 na Moravě uctívaných příběhů o zázračných obrazech a sochách, které on sám znal a navštívil jako poutník. Nejslavnější zázračný obraz, Panna Marie u sv. Tomáše, perla a zázrak vytvořený na Moravě, který byl uctíván v bazilice na Starém Brně od konce 18. století byla přenesena do brněnského kostela sv. Tomáše a Panny Marie, kde původně sídlil jeho řád. Jsou tu také Tuřany, Žarošice, Křtiny, Mikulov a Svatý kopeček u Olomouce. Jsou zde zachycena bývalá poutní místa, která již dlouho nejsou zachycena žádným průvodcem poutními místy Moravy. Je to kostel augustiniánského kláštera v Jevíčku, dominikánský kostel sv. Michala v Olomouci, kostel sv. Bartoloměje v bývalém klášteře Pauliny v Moravském Krumlově, kostel Nejsvětější Trojice v Brně-Králově Poli, sv. Šimona a Judy ve Strážku. V dnešní době nikdo neví, že v augustiniánském kostele sv. Tomáše a Panny Marie poutníci uctívali kromě Palladia Moravy i Pietu. Více než historie poutních míst je Czermakův Mariánský atlas věnován příkladům zázračných uzdravení, zásahů, konverzí spojených se zázračnými obrazy a sochami. To umožňuje vcítění do mentality člověka uctívajícího Panu Marii, mnicha a poutníka na konci baroka, krátce před panováním Marie Terezie a zejména Josefa II., kdy byly poutě redukovány, kláštery byly zrušeny a některá poutní místa byla osamocena.