Archeometrické studium raně novověké keramiky ze severozápadního Slovenska (Žilina, Budatín a Lietava)
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2020 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Archaeologia historica |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| www | Text článku |
| Doi | http://dx.doi.org/10.5817/AH2020-1-19 |
| Klíčová slova | Žilina; early modern age; pottery; glazes; archaeometry |
| Popis | Postmedievální glazovaná keramika byla dosud ve střední Evropě zkoumána jen okrajově. Soubor hrnčiny ze Žiliny, Budatína a Lietavy umožňuje unikátní komparaci písemných pramenů a výsledků archeo- metrických analýz, které byly provedeny pomocí optické mikroskopie a energiově-disperzní rtg. fluorescenční spektrometrie (ED-XRF). S keramikou byly srovnány vzorky surovin – hlín – ze dvou historicky doložených hliníků (Bytčica, Trnové) a písčitého sedimentu z Váhu. U keramiky byl potvrzen lokální původ. Nádoby starší – vrcholně středověké – tradice vykázaly větší regionální odlišnost. Mladší – novověká – keramika byla v regionu distribuována z dílen hrnčířského cechu v Žilině. Vzorek z Trnové – Hrnčiarsky vrch se chemickým složením blíží keramice dvou určených produkčních skupin. Toto zjištění koresponduje s obsahem artikul hrnčířského cechu v Žilině, podle nichž měli hrnčíři jako surovinu využívat hlínu z Trnového a jako ostřivo písek z Váhu. Analyzované křemité glazury jsou vysoce olovnaté, většinou s přídavkem mědi nebo manganu jako pigmentu. |
| Související projekty: |