Scénické krajiny – a co ty ostatní?
Autoři | |
---|---|
Rok publikování | 2020 |
Druh | Článek v odborném periodiku |
Časopis / Zdroj | Životné prostredie : revue pre teóriu a tvorbu životného prostredia |
Fakulta / Pracoviště MU | |
Citace | |
Klíčová slova | scenic landscapes, visual features, land cover, artificial landscapes |
Popis | Článek pojednává otázku definice scénické krajiny, kritéria jejich třídění, možnosti jejich identifikace v terénu a uvádí příklady z řady etnografických a geografických regionů na Moravě v České republice. Za scénickou krajinu autor považuje uzemí, které vyvolává v mysli člověka příznivou odezvu, ať již uklidňující nebo aktivující. Za hlavní charakteristiku scenické krajiny je považována pestrost vizuálních vlastností, reprezentovaných reliéfen a krajinnou pokrývkou Tyto faktory významně ovlivňují atraktivitu jak přírodní, tak kulturní krajiny pro lidské oko. V historickém přehledu je zmíněna propagační, politická a umělecká hodnota estetické krajiny, její komerční význam. Krátce jsou zmíněny umělé krajiny parků a cílevědomé úpravy rozsáhlých území. Autor cituje příklady nejrozšířenějších forem studia estetické stránky krajiny – krajinného rázu, koncipovaných krajin a percepce krajiny. Mezi kritéria třídění scénických krajin jsou zařazeny: geneze, timing, originalita, doba existence, forma dokumentace, forma existence. Výskyt scénických krajin v reálné krajině je dán relatině vyšší pestrostí vizuálních charakteristik oproti okolí (reliéfu a krajinné pokrývky) a vyšší promělivostí vizuálních projevů v čase. Důležitou podmínkou je existence vhodného výhledovéno bodu na takové území. Z tohoto hlediska lze pak scenické krajiny pozorovat napříč údolím, s odstupem, zdálky a shora dolů. Úváděné typy scénických krajin reprezetují jednotlivé regiony Moravy. Závěrem je zdůrazňována potřeba zpřístupňování scénických krajiny výstavbou výhledových míst. |