Samozásobitelství a sdílení jako prostory péče?

Logo poskytovatele

Varování

Publikace nespadá pod Pedagogickou fakultu, ale pod Přírodovědeckou fakultu. Oficiální stránka publikace je na webu muni.cz.
Autoři

DANĚK Petr JEHLIČKA Petr

Rok publikování 2021
Druh Konferenční abstrakty
Fakulta / Pracoviště MU

Přírodovědecká fakulta

Citace
Popis Domácí pěstování a sdílení potravin bývá někdy konceptualizováno jako relikt předkapitalistické minulosti nebo jako strategie vyrovnávání se s nedostatkem. Taková konceptualizace je příčinou jeho marginalizace vedle dominantního moderního prostoru produkce a zásobování potravinami, vytvářeného tržními vztahy, racionálního, efektivního, a reprezentovaného tak, že s pomocí pokročilých technologií dokáže zajistit obživu společnosti. V příspěvku vycházíme z alternativní konceptualizace domácího pěstování jako (poststrukturalistických) prostorů jídla, které jsou utvářeny morálními vztahy zodpovědného využití existujících zdrojů, zodpovědného chování k lidem v okolí a k ekosystému. Hlavním cílem příspěvku je zmapovat motivace vedoucí k samozásobitelství a prozkoumat každodenní praktiky zahrádkářů z pohledu teze, zda toto chování lze považovat za projev péče o svěřené zdroje, sociální okolí i ekosystém. Vedlejším cílem je porovnat motivace a každodenní praktiky samozásobitelů v České republice a Rakousku a také tradičních a „nových samozásobitelů“, tedy těch, kdo se v uplynulých deseti letech z hlediska struktury spotřeby potravin v domácnosti přesouvali z moderního prostoru produkce potravin do morálních a subjektivních prostorů jídla. Zdrojem dat jsou rozhovory se zahrádkáři a výsledky dvou reprezentativních průzkumů, realizovaných v roce 2020 v českých a rakouských domácnostech, které pěstují potraviny (N=1858). Výsledky ukazují, že v rozporu s představou dominance moderního tržního prostoru zásobování potravinami zůstává pěstování potravin a s ním spojené praktiky důležitou součástí života velké části společnosti, a to i mezi vzdělanými středními vrstvami v relativně bohatých společnostech jako je Česká republika a Rakousko. Proměna konceptualizace domácího pěstování vytváří předpoklad pro zmírnění negativních dopadů kapitalistické produkce potravin, pro posílení důvěry a sociálních vazeb, pro zvýšení resilience společnosti a pro zlepšení stavu ekosystému.
Související projekty:

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.