Z historie ženských pojmenování v českých zemích
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2021 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Jazykovedný časopis |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| www | https://www.juls.savba.sk/ediela/jc/ |
| Doi | http://dx.doi.org/10.2478/jazcas-2021-0019 |
| Klíčová slova | onomastics; anthroponyms; women; development; Czech lands |
| Popis | Studie sleduje vývoj ženských pojmenování užívaných na veřejnosti v době před uzákoněním příjmení (do r. 1786). Analýza antroponym ukázala, že pojmenování žen reflektuje jejich postavení ve společnosti. Dcery byly nejčastěji identifikovány svým křestním jménem a vztahem k otci, manželky a vdovy rovněž svým křestním jménem a vztahem k manželovi. Vznikala tak popisná pojmenování, která v průběhu dalšího vývoje směřovala ke zjednodušení: např. Anna manželka Matěje Jírova … Anna Matěje Jíry …Anna Jírova. Majetné vdovy, popř. manželky, které měly významnější postavení než manžel, měly stejná příjmí jako muži (Anna mlynářka skalická) a jejich děti či manžel se často nazývali podle nich: Martin Evka < Eva, Ondřejovi, Kateřininému synu. Z uvedeného vyplývá, že o způsobu pojmenování žen na veřejnosti nerozhodovalo primárně pohlaví, nýbrž společenské postavení. |
| Související projekty: |