Paratexte, ohne die es keine Literatur gäbe Zur Rezeption des Werkes von Paul Celan und der Funktion von Paratexten in der totalitären Tschechoslowakei (1948-1989)
| Název česky | Paratexty, bez kterých by nebyla literatura K recepci díla Paula Celana a funkci paratextů v totalitním Československu (1948-1989) |
|---|---|
| Autoři | |
| Rok publikování | 2021 |
| Druh | Další prezentace na konferencích |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Recepce díla Paula Celana v Československu, stejně jako u mnoha moderních německých básníků poválečné doby, byla komplikovaná. Komunistický režim se svým cenzurním aparátem do značné míry určoval kulturní život v Československu na všech úrovních. Recepci Celanova díla nepomohl ani fakt, že režim byl zásadně antisionistický a antisemitský. Přesto byly Celanovy básně přeloženy do češtiny a jeho texty si našly své čtenáře, zejména brněnský básník Ludvík Kundera významně přispěl k recepci Celanova díla v České republice. Stejně jako ostatní Celanovi překladatelé musel Celanovy texty nejen kogeniálním způsobem překládat, ale také je umět přesvědčivě prosadit před cenzurním aparátem totalitního režimu. Tento příspěvek analyzuje předmluvy, doslovy k českým překladům Celanových textů a recenze v literárních časopisech. Zkoumá přitom strategie, které příslušní autoři paratextů zvolili, aby byly Celanovy texty na jedné straně přijatelné pro cenzuru a na druhé straně nesnížily jejich literární hodnotu pro české čtenáře v prázdných frázích. Překladatelé a kritici se s touto výzvou vypořádali různými způsoby, jak ukazuje tento příspěvek na příkladech jednotlivých textů. Předkládaný příspěvek navazuje na rozsáhlý výzkum, který v této oblasti provedli literární vědci na Univerzitě Palackého v Olomouci a Masarykově univerzitě v Brně, a nabízí fascinující příběh recepce jednoho z nejvýznamnějších německy mluvících básníků 20. století v paratextech. v letech 1945 až 1989. |