Finanční gramotnost a rozvoj digitálních kompetencí na základních školách
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2021 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | JTIE - Journal of Technology and Information Education |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| www | Článek na webu JTIE |
| Doi | http://dx.doi.org/10.5507/jtie.2022.003 |
| Klíčová slova | financial literacy; financial education; digital competencies; framework educational program; school educational program |
| Popis | Studie se zabývá změnami v kurikulu základních škol, zejména z pohledu vývoje a aktuálního přístupu k finančnímu vzdělávání jako nástroji pro rozvoj finanční gramotnosti. Tuto oblast propojuje s aktuálně prováděnými změnami v oblasti informatiky, jako prostředku pro rozvoj digitálních kompetencí žáků na základních školách. Vychází ze skutečnosti, že v roce 2020 byla provedená řada změn v strategických dokumentech v České republice. Přijatá byla Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2030+. Rovněž byla provedena revize Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání zvyšující důraz na informatiku a informatické myšlení s dopadem na rozvoj digitálních kompetencí. V neposlední řadě byla aktualizována Národní strategie finančního vzdělávání 2.0 v souladu s aktualizovaným Standardem finanční gramotnosti. Studie je uvedená charakteristikou výše uvedených změn a jsou analyzovány jejich vzájemné vazby. Provedená obsahová analýza Strategie 2030+, Národní strategie finančního vzdělávání 2.0 a revidovaného Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání poukazuje na slabou provázanost strategických dokumentů. Finanční vzdělávání je relativně samostatné, bez hlubší implementace v rámcových vzdělávacích programech. Rovněž propojení s rozvojem digitálních kompetencí dle Strategie 2030+ není patřičně ukotveno, i když je informační gramotnost součástí sekundárních složek finanční gramotnosti. Přístup k finančnímu vzdělávání tak lze označit za nekomplexní a do značné míry nepropojený na jiné strategické dokumenty, co sice umožňuje variabilitu implementace dané problematiky do školských vzdělávacích programů, na druhé straně ale omezuje možné synergické efekty. Studie rovněž zahrnuje prakticky zaměřenou analýzu, která vychází z provedené identifikace přístupu 28 základních škol v Brně k finančnímu vzdělávání prostřednictvím analýzy jejich školních vzdělávacích programů. Zaměřuje se na identifikaci výskytu stěžejních témat finanční gramotnosti v jednotlivých předmětech zahrnutých v školních vzdělávacích programech a na propojení finančního vzdělávání a rozvoj digitálních kompetencí. |
| Související projekty: |