Pražský hrad v 18. století
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2022 |
| Druh | Kapitola v knize |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Další z kapitol části Hrad císařský pojednává sumárně o druhém ze dvou časových obdobích rezidenčního charakteru Pražského hradu: ve druhé půli 18. století, za vlády Marie Terezie. Při konkrétnější identifikaci této etapy si můžeme pomoci užitím motta „prostřednictvím obnovy k reprezentaci majestátu“ v době pozdně barokní. Královská korunovace Marie Terezie v Praze se odehrála přirozeně po zažehnání nebezpečí ze ztráty české koruny, ale současně právě proto znamenala první výrazný moment zlomu ve válkách o rakouské dědictví, které propukly záhy po smrti císaře Karla VI. Druhým momentem se stalo zvolení a korunovace jejího manžela Františka Lotrinského císařem Svaté říše římské (národa německého) v září a říjnu roku 1745. Uskutečnění architektonické myšlenky Marie Terezie na Pražském hradě můžeme sledovat především ve dvou etapách: první souvisela s reprezentací „obecného dobrého“ ve vztahu dynastie a stavovské společnosti, která ji podporovala (vybudování tereziánského ústavu šlechtičen; druhá potom symbolicky představila obnovení královské moci a trvalý pomník této moci pod vládou císařovny-královny. Vysvětlení architektonického stylu, který v Praze použil architekt Nicolao Pacassi by snad mohlo být spojeno s charakterem architektonické úlohy: totiž vybudování královské rezidence v návaznosti na rezidenci vídeňskou a říšskou, císařskou. Učinil tak prostřednictvím myšlenky obnovení ve dvojím slova smyslu. Na jedné straně obnovoval staré královské sídlo na Pražském hradě, na druhé straně obnovoval v nových formách uměleckou úlohu panovnické rezidence. Pacassiho hlubší motiv v projektu Pražského hradu může tedy znít „renovatio“. Takové „obnovení“ bylo jistě blízké rovněž politickému myšlení Marie Terezie. A ve spojení stavební tradice v rámci rezidenčního „decora“ a osobního monumentu panovnice, které si i v současnosti „vyžaduje pozornost“ dnešního návštěvníka můžeme asi hledat význam přestavby Pražského hradu a její charakter, to je: „renovatio“ a „represenattio Maiestatis“. |