| Popis |
Moderní informační a komunikační technologie (ICT) představují ve vyspělých zemích přirozenou součást rodinného i profesního života, významně zasahují do vzdělávacího procesu a trávení volného času. V případě, že si jejich uživatelé neumějí stanovit jasné hranice k manipulaci s nimi či je nedokáží dodržovat, mohou ICT přispívat ke vzniku a posilování závislostního chování s negativními dopady na fyzickou, duševní i sociální stránku zdraví. Mezi obvyklou úrovní nakládání s ICT a jejich nutkavým nadužíváním nevede zcela ostrá hranice, závislost se rozvíjí postupně. Značně ohroženou skupinou jsou děti a mladiství, poněvadž se s ICT setkávají již od útlého věku a považují je za běžnou součást svého životního stylu. Proto je třeba na ně včasně a vhodně výchovně a preventivně působit především v rodině a ve škole. Hlavním cílem výzkumu bylo zjistit, jaký vztah mají respondenti k novým ICT, jak je používají, jakou míru rizika vzniku možné závislosti pro ně představují. Studie byla dále zaměřena na popis a hodnocení primární prevence behaviorálních závislostí ve školním prostředí. Byly stanoveny 3 pracovní hypotézy, které byly zaměřeny na rozdíly v délce času stráveného na sociálních sítích, pokusech o jeho omezení a vnímání rizik spojených s nadužíváním ICT. Byl zvolen kvantitativní výzkumný design, jako výzkumného nástroje bylo využito on-line anonymního elektronického dotazníku zveřejněného na webu. Dotazník byl sestaven na základě odborných pramenů, obsahoval celkem 30 položek členěných do 3 částí (základní identifikátory, využívání mobilního telefonu, internetu a sociálních sítí, preventivní působení ve školách). K náboru vzorku bylo využito metody nabalující se sněhové koule, potenciální respondenti byli osloveni cestou sociálních sítí. Dotazník si otevřelo 362 respondentů, vyplněný jej odeslalo 224 z nich, návratnost tedy činila 62 %. Odpovědi byly zhodnoceny metodami popisné statistiky, byla prezentována situace v celém souboru a při třídění dle pohlaví a typů škol. Pracovní hypotézy byly testovány pomocí statistického balíku EpiInfo, v. 6.02en za využití chí-kvadrát testu a Fisherova exaktního testu. Ve výzkumném vzorku byli nejvíce zastoupeni žáci gymnázia a středního odborného učiliště. Ženy tvořily 56,7 % vzorku, muži 43,3 %. Polovina respondentů pocházela z města, pětiny bydlí na vesnici, zbytek v městysi. Moderní ICT představují způsob spojení, relaxaci a pomocníka. Respondenti je často využívají, obtížně by se bez nich dokázali obejít. Na sociálních sítích tráví nejčastěji dvě hodiny denně (více ženy), polovina oslovených tento čas už zkoušela omezit. Nejpopulárnější je Instagram, následují YouTube, TikTok, Snapchat, Facebook a Twitter. Většina respondentů na sociální sítě aktivně přispívá a na doručené zprávy ihned reaguje. Čtvrtina dotazovaných přiznala, že jednoznačně považuje ICT za závislost, téměř všichni hodnotí potenciální riziko jako vysoké. Většina souboru mobilní telefon používá převážně ke komunikaci na sociálních sítích a málokdy jej vypíná. Školní preventivní působení je nesystematické, pro žáky nezáživné, schází mu logická návaznost a uskutečňuje se řídce. Většinou se využívá přednášek bez prvků zpětné vazby. Bylo zjištěno, že mezi časem stráveným na sociálních sítích není z hlediska typu školy podstatného rozdílu, podobně v informovanosti o rizicích nadužívání ICT. Rovněž nebyl nalezen významný rozdíl v reakcích mužů a žen na omezování času stráveného on-line.
|