| Popis |
Hlavním cílem výzkumu bylo zjistit postoje vzorku žáků druhého stupně základní školy k moderním informačním a komunikačním technologiím, frekvenci a způsob jejich využívání. Byl zvolen design kvantitativní studie realizované pomocí anonymního dotazníkového formuláře sestaveného na základě odborných pramenů. Byly získány odpovědi od 500 respondentů. Ke statistické analýze dat bylo využito balíku EpiInfo, k analýze pracovních hypotéz chí-kvadrát testu. Výzkumný vzorek byl složen ze žáků druhého stupně 8 základních škol z oblasti jižní Moravy, nábor byl prováděn metodou nabalující se sněhové koule. V celém souboru byli 47 % zastoupeni hoši a 53 % dívky. Dominovali prospěchově lepší žáci (90 %), žáci 6. ročníku představovali 12 % vzorku, žáci 7. ročníku pětinu, žáci 8. a 9. ročníku dvě třetiny. Respondenti nejčastěji tráví volný čas individuálně, méně navštěvují zájmové kroužky či sportují. Třetina komunikuje s přáteli na sociálních sítích, třetina se setkává s přáteli osobně, zbytek tráví osobní volno samostatně či s rodinou. Každý pracovní den sleduje televizi více než desetina žáků, o sobotách a nedělích se na televizi pravidelně dívá pětina, o jednom volném dni více než třetina. Celková doba sledování televize v týdnu činí u více než třetiny souboru 6–10 hodin, u 30 % 11–15 hodin, u pětiny 16 a více hodin. Žáci preferují zejména akční a vědeckofantastické filmy. K zábavě využívá počítač pětina žáků denně, téměř dvě třetiny po větší část týdne. Celková doba denně strávená na počítači je rovnoměrně rozdělena do skupin 2–3 hodiny, 3–4 hodiny, 4–5 hodin a více. Více než 40 % souboru komunikuje na společenských sítích, téměř čtvrtina hraje hry, pětina surfuje po internetu, desetina sleduje video. Denně se v prostředí sociálních sítí pohybuje 80 % uživatelů, polovina žáků kontaktuje též neznámé uživatele. S kyberšikanou se setkal každý dvacátý žák, k útokům bylo využito posměšných textů či fotografií. Pravidelná rodičovská kontrola se uskutečňuje u pouhých 16 % žáků, u desetiny není využívána vůbec. Několikrát měsíčně si na herních automatech zahraje 8 % vzorku, pravidelně několikrát týdně 1 %. V případě setkání se závadovým obsahem na internetu se méně než desetina oslovených radí s rodiči či s učiteli, třetina s vrstevníky, více než polovina tuto situaci nijak neřeší. S rizikovým obsahem na webu se často setkává pětina žáků, hoši podstatně častěji. Doba denně strávená žáky s lepším a horším prospěchem činnostmi na počítači i míra rodičovského dohledu nad mladšími a staršími žáky nejsou významně rozdílné. Žáci nejčastěji tráví svůj volný čas individuálním způsobem, méně organizovaně, třetina využívá komunikace s virtuálními přáteli, třetina se s přáteli setkává osobně. Třetina tráví sledováním televize během týdne 16 a více hodin. Většině žáků slouží počítač k zábavě po podstatnou část týdne. Třetina žáků se zabývá činnostmi na počítači 5 hodin denně a více, nejčastěji komunikují na sociálních sítích, polovina i s neznámými uživateli. Každý dvacátý žák se již setkal s kyberšikanou, přibližně každý třicátý někoho šikanoval. Pravidelná rodičovská kontrola se uskutečňuje pouze u méně než pětiny souboru, u desetiny zcela chybí. Přibližně každý desátý žák si zahraje na automatu alespoň několikrát měsíčně. Závadový obsah na webu žáci řeší především s vrstevníky, polovina jej zcela ignoruje. Žádoucí je důslednější mediální výchova v rodině i ve škole, častější a intenzivnější rodičovský dohled nad žáky při využíváním moderních technologií.
|