Ariadnina nit a mapa labyrintu,
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2023 |
| Druh | Vyžádané přednášky |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | V eseji Des Espaces Autres Michel Foucault vysvětluje pojem heterotopie a uvádí několik příkladů - svět za zrcadlem, vězení, internát, hřbitov nebo zahrada, které podle něj mohou symbolizovat celý svět. Dalším příkladem heterotopie je nesporně labyrint, který - stejně jako zahrada - symbolizuje universum, ale také vězení nebo hřbitov, například pro Minotaura. Labyrint, bludiště, je místem, kde je nám zakázáno používat mapu, protože jeho účelem je hledat správnou cestu bez nápovědy. V českém kulturním prostředí se alegorie světa jako labyrintu vztahuje k baroknímu filozofovi Janu Amosi Komenskému a jeho traktátu Labyrint světa a ráj srdce (1623), který ovlivnil řadu umělců v minulosti i současnosti. Příspěvek se zaměřuje na postavy zapojené do problematiky labyrintu a na problematiku možnosti zpětného sledování něčí pouti, jejíž svědectví se nachází ve starém deníku a vybledlých vzpomínkách. Role nespolehlivé paměti jako zdroje tvořivosti bude demonstrována především na uměleckých dílech Petra Síse. |
| Související projekty: |