Segments of the ancient cultural landscape in the “Hungarian corner” of Moravia: A valuable pre-industrial heritage
Název česky | Segmenty starobylé kulturní krajiny v „Uherském koutě“ Moravy: Hodnotné předindustriální kulturní dědictví |
---|---|
Autoři | |
Rok publikování | 2023 |
Druh | Článek v odborném periodiku |
Časopis / Zdroj | Hungarian Geographical Bulletin |
Fakulta / Pracoviště MU | |
Citace | |
Doi | http://dx.doi.org/10.15201/hungeobull.72.1.3 |
Klíčová slova | disputed territory, Bohemian Kingdom, Hungarian Kingdom, historical heritage, village ground plans, segments of pre-industrial cultural landscape |
Popis | Příspěvek pojednává po stručném historickém přehledu dva základní typy přírodně kulturního dědictví v území „uherského koutu“ České republiky. Toto území zvané „confinium“ na jihovýchodě dnešní republiky bylo po 300 let sporným územím mezi českým a uherským královstvím. Osídlování proto postupovalo pomalu ve vlnách podle politické situace. Dnešní mezinárodní hranice se tak ustálila kolem roku 1333. V současné krajině se zachovaly četné doklady dávné krajiny pravděpodobně středověkého původu. Jednak jsou to půdorysy jader obcí, ať již byly založeny českými nebo uherskými landlords, tak zbytky dávné distribuce půdy v podobě úzkých pásů zemědělské půdy. Ostatní plochy podlehly spojování pozemků během pozemkových reforem ve 20. století. Zatímco půdorysy jader obcí podléhají jen drobným změnám, drobné využívání pozemků je stále ohrožováno dalším spojováním pozemků. Půdorysy obcí a parcelace půdy v současnosti byly porovnávány se stavem dokumentovaným mapami stabilního katastru z 1820s-1830s. Pouze identické plochy v obou zdrojích representují segmenty předindustriální krajiny, jejíž kořeny sahají do středověku. V bývalém sporném území po jeho definitivním rozdělení ve 14. století. Na vybraných příkladech jsou dokumentovány příklady zachovalých půdorysů jader obcí pravděpodobně uherského i českého založení. Podobně jsou demonstrovány zachovalé příklady starobylé dělby zemědělské půdy v rovinatém a členitém reliéfu s polyfunkčním a monofunkčním využitím. V obou případech jde o málo známé historické dědictví. Zejména nejlépe zachovalé zbytky starobylé předindustriální krajiny se svojí hodnotou vyrovnají chráněným územím přírody a kulturním památkám. Jejich počet stále ubývá a jejich kvalita se snižuje v důsledku ekonomického tlaku na intenzivnější využití půdy. Je tedy zapotřebí zajistit náležitou informovanost odborné komunity, územní administrativy a veřejnosti o jejich hodnotách a míře ohrožení. Tak bude možné formulovat opatření na jejich ochranu a setrvalý rozvoj. |