Změny spontánní aktivity derivovaných kardiomyocytů s variantou Y4734C-RYR2 za vybraných arytmogenních podmínek

Varování

Publikace nespadá pod Pedagogickou fakultu, ale pod Lékařskou fakultu. Oficiální stránka publikace je na webu muni.cz.
Autoři

KRÁL Martin ŠVECOVÁ Olga ZELENÁK Štefan PACHERNÍK Jiří BÁRTA Tomáš SYNKOVÁ Iva ZÍDKOVÁ Jana LIETAVA Samuel NOVOTNÝ Tomáš BÉBAROVÁ Markéta

Rok publikování 2023
Druh Konferenční abstrakty
Fakulta / Pracoviště MU

Lékařská fakulta

Citace
Popis Úvod: Idiopatická fibrilace komor (iKF) je život ohrožujícím stavem i u mladých dospělých. U části pacientů trpících tímto onemocněním je možné detekovat varianty v genech kódujících strukturu srdečních iontových kanálů. Tak tomu bylo i u našeho probanda s iKF, u něhož byla objevena doposud neznámá varianta Y4734C v genu pro ryanodinový receptor typu 2 (RYR2). Běžně bývají patologické varianty v RYR2 spojovány s katecholaminergní polymorfní komorovou tachykardií (CPVT). Stejně tak je tomu i u sestry probanda se stejnou variantou v RYR2, avšak proband známky CPVT nevykazuje. Jelikož u pacienta vznikla iKF z neznámých příčin, zkoumali jsme spontánní aktivitu pacient-specifických kardiomyocytů derivovaných z lidských indukovaných pluripotentních buněk (hiPSC-CM) za vybraných arytmogenních podmínek. Materiál a metody: Pro měření byly použity hiPSC-CM probanda s iKF (IF), sestry probanda s CPVT (CPVT), synovce probanda coby zdravé příbuzné kontroly (WT) a dále zdravé nepříbuzné kontroly (M67). Jejich spontánní aktivita byla snímána pomocí metody microelectrode array v kontrolním roztoku (Tyrodův roztok 5 mM K+, 37°C; zkr. Tyr 5 mM K+), v roztoku se sníženou koncentrací draslíku (Tyrodův roztok 3 mM K+, 37°C; zkr. Tyr 3 mM K+), po přidání isoprenalinu (ISO) a za zvýšené teploty (40°C). Hodnocena byla délka cyklu (CL) a jeho krátkodobá variabilita (STVCL). Získaná data neměla normální rozložení, proto jsou střední hodnoty udávány jako medián a mezikvartilové rozmezí (IQR) a použity byly neparametrické statistické testy. Výsledky: Hodnoty CL se u jednotlivých testovaných skupin hiPSC-CM statisticky významně nelišily. Statisticky významné zkrácení CL bylo pozorováno u IF mezi Tyr 3 mM K+ a Tyr 3 mM K+ + ISO + 40 °C a u M67 mezi Tyr 5 mM K+ a Tyr 3 mM K+ + ISO. STVCL se statisticky významně lišilo jen mezi M67 a IF v Tyr 3 mM K+ + ISO + 40°C. Mezi jinými skupinami nebo uvnitř skupin za různých podmínek nebyl pozorován statisticky významný rozdíl v STVCL. Závěr: Pilotní data prokázala, že změny CL nejsou mezi skupinami a často ani v rámci skupin signifikantní. Významný je zejména nález signifikantně vyšší STVCL u IF po kumulaci tří potenciálně proarytmogenních stimulů relevantních pro klinickou praxi, tj. hypokalémie, ß-adrenergní stimulace a horečky.
Související projekty:

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.