Cesty k básnickému bydlení
Autoři | |
---|---|
Rok publikování | 2024 |
Druh | Další prezentace na konferencích |
Fakulta / Pracoviště MU | |
Citace | |
Popis | Příspěvek se zabývá fenomenologickou intepretací vztahu mezi bytím, bydlením a domovem, kterou rozpracoval M. Heidegger, a v návaznosti rovněž J. Patočka a H. G. Gadamer. Heideggerovo pojetí bydlení jako specificky lidského způsobu existence bylo slavně rozpracováno v jeho přednášce o filozofii architektury Budovat, bydlet, myslet a završeno prací Básnicky bydlí člověk. Domov je zde chápán jako prostor specifické kvality, který se nevztahuje pouze k místu, ale také k duchovnímu a identifikačnímu rozměru naší mysli a jazyka. Jak uvádí Ch. Norberg-Schulz „Jestliže člověk bydlí, je umístěn v prostoru a zároveň vystaven určitému charakteru prostředí. Ony dvě psychické funkce, jež jsou do tohoto procesu zapojeny, můžeme označit jako ‚orientaci‘ a ‚identifikaci“. Tezi o vztahu bydlení a řeči nacházíme také u již zmíněného J. Patočky v koncepci „přirozeného světa“ nebo u H. G. Gadamera v moderním pojetí hermeneutiky. Příspěvek se pokusí odpovědět na otázku, jaké cesty vedou k „básnickému bydlení“ ve vyslovených teoriích a jaké jsou konsekvence pro architekturu a urbanismus. |
Související projekty: |