K sociální struktuře pohřebišť v mladší době bronzové na Moravě, abstrakt

Varování

Publikace nespadá pod Pedagogickou fakultu, ale pod Filozofickou fakultu. Oficiální stránka publikace je na webu muni.cz.
Autoři

ŠABATOVÁ Klára

Rok publikování 2005
Druh Článek ve sborníku
Konference Študijné zvesti AÚ SAV 37
Fakulta / Pracoviště MU

Filozofická fakulta

Citace
Obor Archeologie, antropologie, etnologie
Klíčová slova Moravia; Lausitz Urnfield Culture; burial grounds; reach graves; social structure
Popis Společenské špičky mladší doby bronzové; včetně okruhu lužických popelnicových polí; jsou zpravidla archeologicky identifikovány znaky; jako jsou zbraně; nadstandardní konstrukce hrobu nebo součásti koňského postroje. Cílení archeologického zájmu na nejbohatší hroby ale způsobuje zúžené vnímání sociální struktury. Mezi symboly společenského postavení v závislosti na významu konkrétní komunity náležely i předměty méně honosné. Na pohřebišti lužické fáze kultury lužických popelnicových polí v Přáslavicích (okr. Olomouc) byl nejbohatším hrobem mužský hrob H33; který z identifikovatelného bronzového inventáře obsahoval velké množství rombických pukliček k ozdobě opasku nebo oděvu. Jejich umístění z hlediska sociálního statu není rozhodující; často se podobné ozdoby interpretují i v souvislosti s koňským postrojem. Garnitury bronzů z ženských hrobů jsou na přáslavickém pohřebišti chudé; jen v jednom případě byla v ženském hrobě nalezena dvojce náramků a ozdobný knoflík (H23). Přijmeme-li hypotézu; že párové ozdoby paží a nohou představují prvek zejména ženský; můžeme k ženským hrobům s bronzy zařadit i další hrob (H21) s dvojicí náramků. I při zdrženlivém postoji k vypovídací schopnosti archeologickým pramenům; můžeme takto vybavené jedince považovat za významné pro danou komunitu. Jejich význam pro vnější svět je závislý na míře samostatnosti; kterou komunitě přiznáme.
Související projekty:

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.