Použití HIV testů v kontaktních centrech

Varování

Publikace nespadá pod Pedagogickou fakultu, ale pod Přírodovědeckou fakultu. Oficiální stránka publikace je na webu muni.cz.
Autoři

ŠERÝ Omar ŘEHÁK Vratislav

Rok publikování 2006
Druh Článek ve sborníku
Konference Komunitní spolupráce v oblasti drogové problematiky
Fakulta / Pracoviště MU

Přírodovědecká fakulta

Citace
Obor Epidemiologie, infekční nemoci a klinická imunologie
Klíčová slova HIV test rapid drug asylum
Popis Každé nízkoprahové zařízení nebo kontaktní centrum, které provádí testování infekčních chorob u svých klientů by mělo přísně splňovat následující požadavky: 1. Testování by měl provádět zdravotnický personál (stačí náležitě proškolená zdravotní sestra jakéhokoliv zaměření). 2. Pracovníci přicházející do kontaktu s výsledky a osobními daty klientů jsou vázáni mlčenlivostí v intencích lékařského tajemství. 3. Proškolení zdravotnického personálu, který provádí testování infekčních chorob u klientů kontaktních center by mělo zahrnovat tyto body: a) jak postupovat při testování, b) jak jednat s HIV reaktivními klienty, c) jak postupovat při zjištění HIV reaktivního vzorku (mít zajištěno konfirmační testování ve standardní mikrobiologické laboratoři nebo v NRL pro AIDS), d) jak zajistit následnou lékařskou péči (zprostředkování kontaktu s příslušným AIDS centrem), e) jak vést řádnou evidenci v kartě klienta, f) jak podávat dvakrát ročně hlášení o počtu provedených vyšetření HIV protilátek NRL pro AIDS. 4. Testování provádět v odběrových místnostech k tomuto účelu uzpůsobených a schválených příslušnou hygienickou stanicí (včetně zajištění svozu infekčního odpadu, provozního řádu, dezinfekce místnosti atd.). 5. Při provádění testování dodržovat následující podmínky: a) testy skladovat v suchu, temnu a při teplotě cca 15-28 stupňů Celsia, b) mít k dispozici dezinfekční prostředek na plochy i na kůži (schválený příslušnou hygienickou stanicí), c) mít kontejner pro infekční odpad (a zabezpečený svoz infekčního odpadu), d) mít pracovní plochu určenou pouze pro testování, e) pracovat v laboratorním plášti a vyšetřovacích rukavicích na jedno použití (ty vyměňovat mezi jednotlivými klienty!), e) u práce nekouřit, nepít a nejíst, f) pro měření času použít hodinky nebo stopky, g) přesně dodržovat instrukce v návodu, h) klient si musí před testováním umýt ruce teplou vodou a mýdlem a ruce řádně osušit. Závěrem nutno konstatovat, že používání rychlých testů v nízkoprahových zařízeních umožňuje monitorování výskytu vážných infekcí v té části populace, která se nedostane k běžně poskytované zdravotní péči. Pozitivní přínos testování infekčních chorob v nízkoprahových zařízeních je nutné spatřovat jednak v zabránění přenosu infekce na další klienty, dále v časné diagnostice a léčbě klientů kontaktních center. Nemalý přínos lze spatřovat také ve značných úsporách za léčbu HIV nebo HCV pozitivních pacientů. Obecným konsensem odborníků na epidemiologii a protidrogovou problematiku by mělo být heslo: Lepší testovat rychlými testy než netestovat vůbec. Lze říci, že normy EU se nám již dostatečně postaraly o to, aby se na trhu vyskytovaly pouze testy s vysokou senzitivitou a specifitou, takže obavy z toho, že rychlé testy nejsou dostatečně senzitivní již nemají opodstatnění.
Související projekty:

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.