Přechod feminin mezi vzory ŽENA a RŮŽE
Autoři | |
---|---|
Rok publikování | 2007 |
Druh | Článek ve sborníku |
Konference | ŠTÍCHA, F. - ŠIMANDL, J. (eds.) Gramatika a korpus / Grammar and Corpora 2005 |
Fakulta / Pracoviště MU | |
Citace | |
Obor | Jazykověda |
Klíčová slova | transition of feminine nouns - nouns SKICA type - nouns SOJA type - nouns of foreign origin - ending I - ending E - variant ending - paradigm KOST - paradigm RŮŽE |
Popis | Ve spisovném jazyce můžeme substantiva přecházející mezi vzory ŽENA a RŮŽE rozčlenit do tří skupin. Jedná se o substantive typu SKICA, SÓJA, jejichž tvarotvorný základ je zakončený na pravopisně měkký konsonant, a ojedinělá jména STUDNA, STUDNĚ a BERLA. Sledovali jsme výskyt variantních nebo dubletních tvarů ve vybraných pádech - Dsg. a Lsg. u typu SKICA, Gsg., Dsg. a Lsg. u typu SÓJA, u ojedinělých feminin celá paradigmata. Na základě získaných frekvenčních údajů lze naznačit směr vývoje při volbě koncovek u apelativ i proprií typu SKICA, v případě typu SÓJA pouze v propriální oblasti. Paradigmata jednotlivých feminin BERLA a STUDNA, STUDNĚ jsou značně rozkolísaná. Existenci variantních a dubletních koncovek u sledované skupiny feminine ovlivňuje faktor historický, frekvenční a sémantický, vliv nářeční normy, lze uvažovat také o působení propriální sféry na apelativní. Ostatní zkoumané faktory, tj. stylový, syntaktický a vliv lexikálního okolí, se ve zkoumané oblasti neuplatnily. |