| Popis |
Tato kapitola dává teoretický a metodologický background k jednotlivým kapitolám monografie. Vychází z konceptu celoživotního učení, jehož je vzdělávání diospělých součástí. Potřeba vzdělávání dospělých jako součást celoživotního učení se vyvinula na základě působení tří druhů sociálních sil: rychlosti probíhající sociální změny, zastarávání celé řady tradičních zaměstnání a proměny hodnotových systémů: stále více lidí si uvědomuje, že prožít bohatý život je možné pouze tehdy, když se podaří maximalizovat jejich individuální potenciality. K základním charakteristikám celoživotního učení patří, že vzdělávání není již omezeno jen na určitou fázi života, docházky do školy, ale trvá po celý život. Díky tomu by se měl rozvíjet sektor dalšího vzdělávání (vzdělávání dospělých) určený těm, kdo již opustili školu. Za druhé se nejedná jen o formální vzdělávání ve vzdělávacích institucích, ale o všechny formy a typy učení bez ohledu na instituci či prostředí, kterým může být i pracoviště, domov či prostředí obce. Všechny možnosti učení vytvářejí jediný celek, který dovoluje rozmanité a četné přechody mezi vzděláváním a zaměstnáním a který umožňuje získat stejné kvalifikace a kompetence různými cestami kdykoli během života. Za třetí se jedná o poskytnutí příležitosti pro všechny, bez ohledu na věk, zájem, nadání či postavení. Jde tedy o zásadní změnu orientace vzdělávacího systému tak, aby co nejvíce vycházel vstříc odlišným potřebám, zájmům a schopnostem vzdělávaných, o co největší možnou diferenciaci a individualizaci vzdělávání, o zaměření na maximální rozvoj každého jedince a na maximální využití jeho potenciálu. Tato teoretická východiska byla přetavena do adekvátních výzkumných otázek, takže cílem celé publikace byla snaha zjistit, kdo, v jaké míře a s jakou motivací se zúčastňuje dalšího vzdělávání dospělých. Do jaké míry lze říci, že vzdělávání v ČR probíhá po celý život, zda toto vzdělávání nabývá všech forem, tedy nejen formální, ale i neformální a informální, a zda se ho dostává všem, tedy bez ohledu na věk, předcházející úroveň vzdělání, pohlaví a profesní postavení. Empiricky toho o vzdělávání dospělých v České republice víme dosud jen málo. Aby bylo možné získat relevantní data o vzdělávání českých dospělých, byl proveden speciální reprezentativní sociologicý výzkum. Operacionalizace problému vycházela z teorie racionální volby a teorie zdůvodňované akce v kontextu hodnoty vzdělání v životě jedince.
|