Využití vodních nosních sprejů po operacích nosních a paranazálních dutin

• Autoři: ŠLAPÁK Ivo
• Rok publikování: 2010
• Druh: Článek v odborném periodiku
• Časopis / Zdroj: Medicína po promoci
• Fakulta / Pracoviště MU: Lékařská fakulta
• Obor: Ostatní lékařské obory
• Popis: Operace nosu a paranazálních dutin patří v otolaryngologii mezi časté operace v oblasti splanchokrania. Indikacemi k těmto operacím jsou příznaky neprůchodnosti nosní resp. potíže s dýchání nosem, akutní recidivující a chronické záněty nosu a paranazálních dutin, nádory nosu a přilehlých dutin a vývojové vady, cizí tělesa v nose. Pro správné určení diagnózy a následné odpovídající terapii je u dětských pacientů bezpodmínečně nutné posouzení stavu rozvoje nosu a paranazálních dutin. U dospělých je nejčastější příčinou nosní neprůchodnosti chronická rýma: alergická či zánětlivá, při jednostranné neprůchodnosti může být příčinou vybočení nosní přepážky, polyp nebo tumor. Chronické rinosinusitidy mohou mít mnoho příčin lokálních i celkových. Nejčastěji je postižena maxilární dutina. Nejčastější operací v nosní dutině u dospělých pacientů je operace deviovaného nosního septa – resekce septa nosního nebo septoplastika.. Při všech operacích v nosní dutině se do nosu vkládá tamponáda – nejčastěji mastný tampon – která přitlačuje odloučenou sliznici k nosnímu septu a zabraněji vzniku hematomu event. abscesu septa. Tamponáda se obvykle ponechává 2 – 10 dnů. Operace v oblasti paranazálních dutin lze rozdělit podle toho, která dutina či které dutiny jsou při operaci zasaženy. Dle typu chirurgického přístupu dělíme operace na zevní a endoskopické endonazální. Zevní operace se používají častěji u dospělých ve všech věkových kategoriích mají převahu endoskopické endonazální operace, které umožňují operovat bez jizev na obličeji a více sledují zachování fyziologických struktur. Po odstranění tamponády se na poškozené sliznici vytváří zvýšená sekrece, která zasychá v podobě krust a povlaků. Pod těmito krustami se často na poškozené sliznici vytváří zánětlivá reakce, která při superinfekci prodlužuje hojení a pro pacienta je nepříjemnou komplikací. Proto je snahou v pooperačním léčení nadměrnou sekreci a zasychající krusty odstraňovat a udržovat sliznice čistou a podporovat tak hojivé procesy organismu. Pro odstranění krust lze použít instrumentální techniky, kdy se pinzetou či chapáčkem krusty odstraňují. Výhodnější a šetrnější způsob je odstraňování pomocí různých roztoků, aplikovaných inhalací, nasátím či ve formě sprejů. V domácím ošetření je pacientům doporučena individuální péče ve smyslu používání vhodných roztoků k výplachu nosu, inhalace a využívání nosních sprejů s minerální či mořskou vodou. V posledních létech byly provedeny studie, které zhodnotily kladný efekt sprejů z mořské vody na nosní sliznici (22). Mezi tyto prostředky patří i Physiomer, který obsahuje upravenou mořskou vodu ve spreji. Používá se několikrát denně, kdy si pacient aplikuje sprej do nosních dutin. Voda ve spreji pomáhá zvlhčovat nosní sliznici, odplavuje nadměrnou sekreci a vzniklé krusty. Je k dispozici několik variant iso i hypertonické formy a je vhodný u všech věkových kategorií od 2 týdnů věku.Aplikace je jednoduchá: aplikátor je zaveden do nosního průduchu a při mírném předklonu hlavy nejlépe nad umyvadlem je opakovaně sprej použit. Odplavený sekret a krusty jsou odstraněny z nosu vysmrkáním. V nemocniční péči i v domácím ošetření jsou po vyčištění nosní dutiny aplikovány kortikoidní nosní spreje, které mají zabránit recidivám např. nosních polypů či hypertrofie sliznice lastur. Jejich aplikace musím být vždy až po vyčištění nosní dutiny a odstranění nadměrné sekrece a krust, aby se kortikoidní roztok dostal na povrch nosní sliznice.