Farmakologická léčba dětských epilepsií je efektivní, tzn. vede k potlačení epileptických záchvatů, přibližně v 70-80% případů. O zbývajících 20-30% hovoříme jako o epilepsiích farmakorezistentních. Farmakorezistenci lze (nikoliv dogmaticky) definovat jako nedosažení dlouhodobé bezzáchvatovosti za pomoci dvou dobře tolerovaných a vhodně zvolených antiepileptik (1). V takovém případě mají být vždy zváženy jiné (=nefarmakologické) terapeutické modality - v první řadě resekční epileptochirurgický výkon, v druhé řadě stimulace vagového nervu (VNS) a ketogenní dieta (KD). Právě KD zaznamenává v posledních letech významný rozmach v klinické praxi i vědecké sféře. Základní principy léčby jsou celosvětově prakticky totožné. Konkrétní léčebné protokoly se však v závislosti na pracovišti značně různí, a to zejména ve snaze o dosažení nejen maximální účinnosti, ale také maximální bezpečnosti léčby. Hlavním cílem projektu je proto porovnání efektivity ketogenní diety v závislosti na zvoleném iniciačním protokolu - s úvodním hladověním (fasting) versus bez úvodního hladovění (non-fasting).

Publikace