homepage

 galerie...

Jiří Havlíček: Úryvky z vlastních textů…

Esej k hermeneutice artefaktu se čtyřmi klíči od Jiřího Havlíčka

THE LOST BOOK OF MY LIFE

Jiří Havlíček: Vyznání aneb letmé vzpomínky k vlastní tvorbě

What kind of poetry do you like...[video and sound by Havlicek]

THE DISCOURSE [3D video and music by Havlicek]

MY EYES [3D video and music by Havlicek]

SAATCHI ONLINE - JIRI HAVLICEK PAGE

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1183619616-kultura-cz/311295350090015/obsah/172487-portret-pedagog-a-grafik-jiri-havlicek/

SEE BOOK ABOUT JIŘÍ HAVLÍČEK

Jiří Havlíček's artwork

Catalogue published by The Moorland Press

Copyright © Kenneth G. Hay and the authors.

ISBN:0-9552977-0-2

978-0-9552977-0-0

2006


PhDr. Jiřina HOCKE

JIŘÍ HAVLÍČEK

Grafické listy a kresby brněnského autora Jiřího Havlíčka působí na diváka přídechem tajuplna, vábí a okouzlují svou fantastičností a bizarností.

Havlíčkova tvorba je osobitým projevem fantaskního umění, onoho proudu, který se jako červená niť s obdivuhodnou vytrvalostí vine dějinami malířství, proud, jenž má své autentické kořeny hluboko v minulosti.

Počátek jeho rodokmene můžeme hledat kdesi u Hieronyma Bosche a Pietra Breughela; pokračuje pak přes manýrismus 16. století, zejména Giuseppa Arcimbolda a vyznívá naplno v našem století u surrealistů, jejichž vliv setrvává v různých modifikacích až do současnosti.

Jiří Havlíček vystudoval koncem šedesátých let dějiny výtvarného umění a získal doktorát filosofie.

Jeho touha po poznání však nekončila universitním studiem; z dostupných pramenů čerpal znalosti o starověkých mýtech a kultech, přitahovala jej zejména heterodoxie, tento skrytý proud pod povrchem oficiálních ortodoxií. Není tedy náhodou, že právě gnose, kabala a různá heretická hnutí pozdního středověku se staly inspiračním zdrojem jeho grafické tvorby. Prostřednictvím nich se pak blíže a podrobněji seznámil s křesťanskou filosofií, jíž věnoval nemenší pozornost.

Havlíčkovy nejstarší grafické listy, inspirované pohádkami a starověkými mýty, naplňují desítky podivuhodných a enigmatických bytostí, pocházejících ze světa pohádek a snů.

Umělec před námi otevírá jakýsi groteskně strašidelný svět, naznačující, že jeho imaginace byla ve svých počátcích uhranuta nočními přízraky. Sledujeme nejrozmanitější monstrózní srostlice a útvary, do nichž se přelévá a v nichž se přehodnocuje to, co vyvěrá z autorovy vypjaté fantasie, živené mnohými prožitky chimér a fantasmat. S bohatou invencí tvoří vise, jimiž reaguje na dávné pocity, úzkosti a strachy lidstva.

V tomto období vznikají i volné grafické ilustrace fragmentu bizarního strašidelného románu Pfeiffer.

 

 

V nich, více než jinde, se projevuje pro Havlíčka příznačný „horror vacui“, který jej vede k důslednému zaplňování plochy grafického listu.

Aplikace písma a bujné proplétající a zauzlující se arabesky, zacházející až do vyumělkované komplikovanosti a dekorativní bravury, stávají se na delší dobu nedílnou součástí jeho výtvarného projevu.

Od počátku sedmdesátých let využívá Jiří Havlíček v grafických listech stále častěji písma. Vedle starých hebrejských textů, citací z kabalistických a alchymistických spisů jsou to úryvky z básní Stanislava Malého a citáty z díla Jana z Kříže i dalších křesťanských mystiků. Tyto listy, obtížené mnoha skrytými významy, mají silnou emotivní přitažlivost.

Havlíčkovy práce z posledního desetiletí jsou svéráznými parafrázemi na alchymistickou a hermetickou tematiku. V duchu alchymistické představy tajné sympatetické spojitosti člověka s anorganickou částí přírody vytváří fantaskní kompozitní bytosti a manýristicky přebujelé hybridní útvary. Jako by zde znovu ožíval klíčový problém renesanční přírodní filosofie: proměna hmoty jako výraz jejího obrození, proměna jedné věci ve druhou. V tvůrčím, stvořitelském procesu spojuje umělec organické a mechanické koncepce makrokosmu a mikrokosmu, podobně jako před čtyřmi stoletími Giovanni Batista Brancelli, jeden z nejbizarnějších grafiků pozdního manýrismu.

V posledních letech se Jiří Havlíček věnuje i kresbě. V ní zviditelňuje své introspekce současnosti a vize budoucnosti. Pomocí plošné, lapidární kresby, vycházející z aditivně přiřazovaných, přehledných geometrických útvarů, realizuje svou vnitřní představu, vlastní vnitřní model. Z fragmentů ryze technického charakteru sestavuje hybridní monstra, která evokují lidské i zvířecí podoby a prozrazují Havlíčkovu stále přetrvávající zálibu v tvarových metamorfózách a hravosti arcimboldovského typu.

Vedle zmíněných černobílých kreseb, které autor často převádí do serigrafie, vzniká i řada barevných kombinovaných technik, v nichž se pojí perokresba s malbou, slepotiskem, zlacením a emailem.

Neustálé faustovské hledání je hnací silou Havlíčkovy tvorby.

Svou symbolikou a rafinovaným artismem vyrůstá z odkazu minulosti i z racionální technické civilizace přítomnosti a budoucnosti. Je osobitým a nezaměnitelných příspěvkem do proudu českého fantaskního umění.

 

(text z katalogu k výstavě v brněnském Domě umění z let 1996 -97)