Model karcinomu prostaty rezistentního k cisplatině: změny v buněčném cyklu a viabilitě

Investor logo
Investor logo
Authors

GUMULEC Jaromír SZTALMACHOVÁ Markéta POLANSKÁ Hana RAUDENSKÁ Martina BALVAN Jan KIZEK René ADAM Vojtěch MASAŘÍK Michal

Year of publication 2013
Type Conference abstract
Citation
Description Východiska Cisplatina je chemoterapeutikum široce užívané v léčbě řady onkologických onemocnění. Významným limitem jejího užití je relativně častý vývoj rezistencí. Cílem této studie je popsat změny vedoucí k rezistenci na modelu karcinomu prostaty za využití analýzy růstu buněk a flow-cytometrie. Materiál a metody Byly použity následující buněčné linie: (a) nenádorová PNT1A a nádorové (b) 22Rv1 (primární tu, androgen responzivní), a (c) metastatická PC-3 s nefunkčním p53. Buňky byly vystaveny koncentraci cisplatiny (0–150 microM), v průběhu růstu (0–72 h) byl analyzován růst pomocí real-time analýzy buněk xCELLigence (RTCA) (Acea Biosciences Inc., USA) a po 48 hodinách byla analyzována toxicita pomocí MTT testu, flow-cytometrická analýza buněčného cyklu a western-blot proteinu p53. Proteiny byly separovány na 10 % SDS-PAGE gelech (BioRad, USA) a imunodetekovány specifickou protilátkou proti p53 (Santa Cruz Biotechnology, USA). Ke statistickému zhodnocení byly použity obecné regresní modely a Tukeyův post-hoc test. Hladina p < 0.05 byla považována za signifikantní, byl použit SW Statistica 10. Výsledky Nejprve byly stanoveny 50% inhibiční koncentrace (IC50) pomocí MTT a RTCA. Byly zjištěny signifikantní rozdíly u p53-mutované linie PC3: metabolická MTT assay zjišťuje výrazně nižší IC50 oproti RTCA (IC50 = 10.6 a 25.6 microM dle MTT a RTCA), ostatní linie vykazovaly méně výrazné rozdíly. Analýza buněčného cyklu poukazovala na výrazný rozdíl mezi liniemi: Zatímco již minimální koncentrace cisplatiny způsobovaly zástavu buněčného cyklu (vzrůst % buněk v G0 fázi) u PNT1A a 22Rv1, p53-mutovaná PC-3 rozdíly mezi koncentracemi nevykazovala (max. 1.3 % buněk v G0 fázi ve všech koncentracích cisplatiny). Následně bylo ověřeno, zda-li PC-3 neexprimují p53. Hladina p53 u PC-3 byla pod limitem detekce, hladina p53 u PNT1A byla signifikantně vyšší oproti nádorové 22Rv1 (p < 0.05) (Obr.1). Z uvedeného vyplývá, že buněčná linie PC-3 díky mutaci v p53 vykazuje falešně nízkou viabilitu po expozici cisplatině dle MTT testu, nicméně, u buněk nenastává zástava buněčného cyklu. To spolu s významně vyšší IC-50 zjištěnou pomocí RTCA oproti metabolickému MTT poukazuje na fakt, že cisplatina tlumí metabolickou aktivitu a vyvolá autofagii. Závěr U p53-dekfektní linie karcinomu prostaty PC-3 jsme prokázali cisplatinou indukovaný pokles metabolické aktivity s žádnými změnami v buněčném cyklu s pravděpodobnou autofagií. Tyto mechanismy se pravděpodobně podílejí na rozvoji p53-ovlivněné rezistenci vůči cisplatině, buněčná linie PC-3 se proto jeví jako zajímavý model pro další studium této rezistence.
Related projects:

You are running an old browser version. We recommend updating your browser to its latest version.