Lasturnatky na prameništních slatiništích v Západních Karpatech
Authors | |
---|---|
Year of publication | 2015 |
Type | Conference abstract |
Citation | |
Description | Lasturnatky pramenných biotopů byly v Evropě zkoumány již od počátku minulého století, k výraznému rozvoji výzkumu však došlo až v posledních cca 20 letech. Prameništní slatiniště byla v minulosti spolu s jinými mokřady často ničena a do dnešní doby se zachovaly pouze roztroušené zbytky těchto biotopů. Díky svému charakteru a stáří až přes 10000 let však představují prameništní slatiniště významná refugia pro mnoho reliktních druhů. Výzkum lasturnatek na prameništních slatiništích v Západních Karpatech započal v roce 2006 a probíhal v rámci projektu zaměřeného na vliv faktorů prostředí a schopnosti šíření na skladbu taxocenóz vodních bezobratlých v izolovaných prameništních slatiništích až do roku 2014. Celkově bylo dosud prozkoumáno přes 70 lokalit a na nich bylo zaznamenáno 34 taxonů lasturnatek, z nichž 30 bylo určeno na druhovou úroveň. Byly nalezeny nové druhy pro Českou republiku: Cyclocypris helocrenica, Psychrodromus fontinalis, a také pro Slovensko: Cyclocypris helocrenica, Fabaeformiscandona wegelini a Nannocandona faba. Polovina nalezených druhů lasturnatek byla více či méně specializovaných na pramenné prostředí. Byly zaznamenány také druhy stygofilní a druhy typické pro stojaté vody, jejichž výskyt je pravděpodobně podmíněn přítomností větších tůní. Druhová bohatost a složení společenstev lasturnatek na prameništních slatiništích souvisí především s minerálně trofickým gradientem, který ovlivňuje i jiné skupiny bezobratlých a také skladbu vegetace, a tak z velké části určuje celkový charakter lokalit. V současnosti probíhající studie zaměřená na mikrodistribuci lasturnatek pak naznačuje, že alfa diverzita této skupiny bezobratlých je na prameništních slatiništích Západních Karpat výrazně vyšší než jsme se doposud domnívali, a proto si tyto biotopy zaslouží další důkladné zkoumání i na malé prostorové škále. |
Related projects: |