Dopady průmyslového rýžování zlata na krajinu Sibiře

Title in English Impacts of industrial gold placer mining on the landscape of Siberia
Authors

KOLEJKA Jaromír

Year of publication 2022
Type Conference abstract
MU Faculty or unit

Faculty of Education

Citation
Description Rýžování zlata na Sibiři trvá již řadu století. Moderní těžební metody byly zavedeny před první světovou válkou. Průmyslová těžba a plošně rozsáhlé rýžování zlata z říčních náplavů bylo iniciováno v meziválečném období, nezřídka bylo spojeno s nuceným nasazením pracovních sil. Moderní těžba za využití rozmanitého strojového parku se datuje cca od 60. let 20. století. Zatímco do konce milénia šlo převážně o izolované plochy dotčené těžbou, v současnosti jde rozsáhlé areály na údolních dnech řek, převážně na pomezí Východní Sibiře a ruského Dálného severu i východu. Těžba zpravidla probíhá v extrémních přírodních podmínkách na permafrostu za náročných povětrnostních podmínek a přítomnosti obtížného hmyzu. Těžební sezóna trvá zpravidla pouhé 3-4 nejteplejší měsíce. Vedle velkých podniků se těžby účastní také jednotliví těžaři a drobné společnosti. Rozhodující podíl na environmentálních změnách mají střední a velké firmy. Ty aktivně působí na přírodní prostředí údolních den v rozsahu stovek km2. Vznikají při nich tvary reliéfu, které nejsou známy z těžby jiných nerostných surovin, případně se od nich liší odlišnými rozměry a prostorovými shluky, resp. kombinacemi. Během terénního výzkumu mezi roky 2010-2018 byla na šesti zlatonosných polích (u řek Olčan, Tuora-Tas, Bergennjach, Něra, Susuman a Pautovaja) pozorována geneze geneze řady konkávních i konvexních tvarů, zpravidla ve velkých skupinách zcela měnících původní vzhled území. Mezi nejčastější z nich patří obloukové a kuželové haldy, komolé kužely, tabulové haldy, lomy v permafostu, derivace vodních toků a industriální sejpová pole a těžební jámy v rovinatém i členitém terénu. Zpravidla se vyznačují menšími rozměry než v případě těžby uhlí. Naopak těžební jámy svými rozměry přesahují plochy známé z povrchové těžby hnědého uhlí v Podkrušnohoří. O jejich budoucnosti se vedou diskuse. Podle poměrně přísných zákonů Ruské federace by měly být recentní tvary po skončení těžby zahlazeny. Starých tvarů je však ohromné množství a jejich likvidace tak nepřichází v úvahu. Představují však prostředí se zvýšenou geodiverzitou (a potenciálně také biodiverzitou) a nepochybnou turistickou atraktivitou.

You are running an old browser version. We recommend updating your browser to its latest version.