The outcome of chronic lymphocytic leukemia patients who relapsed after fludarabine, cyclophosphamide, and rituximab

Varování

Publikace nespadá pod Pedagogickou fakultu, ale pod Středoevropský technologický institut. Oficiální stránka publikace je na webu muni.cz.

Autoři	PANOVSKÁ Anna SMOLEJ L. LYSÁK D. BRYCHTOVÁ Yvona ŠIMKOVIČ M. MOTYČKOVÁ M. VODÁREK P. LINDTNEROVÁ Michaela TRBUŠEK Martin MALČÍKOVÁ Jitka POSPÍŠILOVÁ Šárka MAYER Jiří DOUBEK Michael
Rok publikování	2013
Druh	Článek v odborném periodiku
Časopis / Zdroj	European Journal of Haematology
Fakulta / Pracoviště MU	Středoevropský technologický institut
Citace
Doi	http://dx.doi.org/10.1111/ejh.12106
Obor	Onkologie a hematologie
Klíčová slova	chronic lymhocytic leukemia; FRC chemoimmunotherapy; relapse; survival
Přiložené soubory	EL_1095488_The_outcome.pdf Panovska.pdf
Popis	Background There is minimal data about the efficacy of subsequent therapy in patients with relapse after FCR (fludarabine, cyclophosphamide, rituximab) chemoimmunotherapy. Methods We retrospectively analyzed the outcomes of 119 patients who relapsed after standard-dose FCR. The patient cohort consisted of patients who relapsed after FCR administered as first-line therapy (Group 1, n=63) and patients relapsing after FCR administered in second/subsequent line; (Group 2, n=56). Results Basic parameters (age, clinical stage, cytogenetics, molecular genetics) did not differ significantly between these subgroups. Likewise, median progression-free survival (PFS) was not considerably different after FCR (18.6 vs. 14.7 months). Subsequent therapy for relapsed disease included FCR retreatment, R-CHOP, alemtuzumab, or rituximab plus high-dose dexamethasone. Overall response rates for the two groups did not significantly differ (59% vs. 44%). Although PFS after subsequent therapy was relatively short, longer PFS was observed in Group 1 (13.3 vs. 5.9 months; P=0.01), in patients with response duration 24 months after previous FCR (13 vs. 6.1 months; 0.01), and in patients who achieved complete remission after FCR (10.8 vs. 7.9 months in partial remission; P=0.01). Newly detected 17p deletions were observed in 5/62 patients, and new p53 mutations in 6/34 FCR-treated patients. Conclusion Our data indicate that the prognosis of patients who relapse after FCR remains poor regardless of the subsequent treatment regimen.
Související projekty:	Funkční a molekulární charakteristiky nádorových a normálních kmenových buněk - identifikace cílů pro nová terapeutika a terapeutické strategie Real-time PCR soupravy pro diagnostiku v onkologii SuPReMMe - Podpora profesního růstu a mezinárodní integrace výzkumných týmů v oblasti molekulární medicíny CEITEC - středoevropský technologický institut Molekulární charakterizace B buněčných receptorů a jejich vztah k evoluci genetických změn u chronické lymfocytární leukémie Časná identifikace CLL pacientů s dosud nevyselektovanými mutacemi v proteinu p53