Vývoj vegetace východního Slovenska v pozdním glaciálu a holocénu
Autoři | |
---|---|
Rok publikování | 2013 |
Druh | Konferenční abstrakty |
Fakulta / Pracoviště MU | |
Citace | |
Popis | Vývoj vegetace východního Slovenska byl zatím znám jen z prací E. Kripela (1971, 1986), proto bylo přistoupeno k revizi jim zkoumaných lokalit a odebrání nových profilů. Hybkaňa – 11,5 m hluboké zaniklé jezero na temeni sesuvu na severní straně Vihorlatu. Báze profilu je datována okolo 11 000 BP. Okolní vegetaci tvořili porosty borovice (Pinus), modřínu (Larix) a smrku (Picea). Na začátku holocénu expandují listnaté třeviny, nejprve jilm (Ulmus), pak líska (Corylus), dub (Quercus), jasan (Fraxinus) a lípa (Tilia). Zároveň vymizí Larix. Buk (Fagus) a habr (Carpinus) se začínají šířit okolo 3 500 BP, kdy vytlačí širokolisté dřeviny. Ve stejné době dochází k zazemění jezera a zániku vodní hladiny. Lokalita se mění v otevřené rašeliniště. Spektrum fosilních pakomáru (Chironomideae) ukazuje chladné klima na bázi profilu a oteplení v holocénu. Kladzany – v nárazovém břehu řeky Ondavy je zachycen profil nivními sedimenty, mezi štěrkopísky a povodňovými sedimenty se nachází organická výplň zaniklého meandru datovaná na začátek holocénu (okolo 10 000 BP). Pylové spektrum ukazuje borobřezový les se sporadickým výskytem jilmu. Viničky – malá mělká proláklina na andezitovém svahu v Zemplínských vrchách s periodicky se vyskytující vodní hladinou. Okolní vegetaci tvoří teplomilná panonská doubrava. Palynologický záznam zachycuje období mladšího Holocénu, zajímavá je kontinuální existence rašeliniště a ruderálních společenstev. Somotor – východně od obce se nachází oblast vátých písků. Na lokalitě byly odebrány 2 profily v mezidunových sníženinách. Výplň je tvořena jílovitým sedimentem, který nasedá na fluviální písky. Palynologický záznam zachycuje na bázi převahu borovice (Pinus) a ve svrchních vrstvách převahu olše (Alnus). Vlastní duny jsou tvořeny redeponovanými fluviálními písky a na jejich bocích jsou zachyceny povodňové sedimenty. Vznik písečných dun jejich vztah k fluviálním sedimentům je zatím nejasný a není datovaný. Zkoumané lokality se nachází na jižním okraji Karpatského oblouku, proto se vývoj vegetace zachycený na těchto lokalitách liší od velkých kotlin (př. Spiš), nebo Oravy a jsou spíše srovnatelné s lokalitami v Maďarsku. V pozdním glaciálu je zachycen jehličnatý les s minimálním podílem širokolistých dřevin. Začátkem holocénu expandují širokolisté dřeviny (Corylus, Quercus, Tilia a Fraxinus). Buk (Fagus) je přítomen v raném holocénu, ale k jeho expanzi dochází až v období okolo 3 500 BP společně s habrem (Carpinus), souvislost s lidskou činností a expanzí buku není jasná. Výzkum byl podpořen projektem P504/11/0429 (GAČR). |
Související projekty: |