A case of collision in principles of language description?
Název česky | Případ kolidujících principů popisu jazyka? |
---|---|
Autoři | |
Rok publikování | 2014 |
Druh | Článek v odborném periodiku |
Časopis / Zdroj | The Prague Bulletin of Mathematical Linguistics |
Fakulta / Pracoviště MU | |
Citace | |
Doi | http://dx.doi.org/10.2478/pralin-2014-0008 |
Obor | Jazykověda |
Klíčová slova | functional generative description; modified valency theory; reflexives; valency frame; valency dictionary |
Přiložené soubory | |
Popis | V tomto článku se zabývám možnou inkoherencí v teorii „Funkční generativní popis“(FGP). Inkoherence vzniká podle názoru autora při popisu jistých reflexivních konstrukcí obsahujících kopredikátový aktant („efekt“). Tyto konstrukce totiž provokují rozporný výsledek při aplikaci dvou principů, podle nichž ve FGP jsou popisovány jazykové struktury. Podle principu, že rozdíly ve valenčních rámcích svědčí o lexikální rozdílnosti daného nosiče valence (viz např. Žabokrtský a Lopatková, 2007), je třeba přiřadit oba výskyty slovní formy vnímat ve větách (i) Vnímá syna jako soka a (ii) Sám se vnímá jako síla ochraňující divadlo dvěma různým lexikálním jednotkám, protože aktant odpovídající efektu má v obou případech různé formální příznaky (jednou je v akuzativu, jednou v nominativu). Podle principu, že komutující reflexivum je reflexivním zájmenem obsahujícím valenční pozici (viz např. Panevová, 2008), je naopak třeba obě slovní formy přiřadit jedné lexikální jednotce, protože reflexivum v (ii) komutuje s jinými nominálními výrazy a je tedy zájmeno. Rozdíl ve struktuře vnímá syna (i) a vnímá se (ii) spočívá tedy jenom v rozdílném lexikálním obsazení valenční pozice pro patiens, což nás zase nutí interpretovat nosič valence jako lexikálně identický. V hlavní části textu zkoumám dvě různé možnosti, jak vyřešit popsaný konflikt mezi oběma principy deskripce. Upozorňuji na možné důsledky, které by obě řešení mohly mít pro celkovou architekturu gramatiky, a na závěr se přikláním k řešení v rámci modifikované valenční teorie (Karlík, 2000). |