Ekonomika vytrvalostního běhu mladých mužů na běhátku při doskoku na patu a na přední část nohy
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2015 |
| Druh | Konferenční abstrakty |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Energetická náročnost vytrvalostního běhu je významným faktorem úspěšnosti v běžecké soutěži nebo zajímavým ukazatelem výdeje energie pro rekreační běžce. Cílem naší práce bylo zjistit, zda je u mladých mužů rekreačně – výkonnostní úrovně více náročný běh s dopadem na patu nebo s dopadem na přední část nohy. Vyšetřili jsme 15 mužů ve věku 25,2±2,9 roků, kteří běhají ve svém volném čase po práci nebo škole a jsou zvyklí běhat spíše s dopadem na patu. Během jednoho dne, s odstupem 30 minut, jsme u každého muže provedli dvě laboratorní spiroergometrie na běžícím pásu bez sklonu, s kontinuální rychlostí 12 km.h-1 po dobu 12 minut. Pro analýzu byly vybrány vzorky vzduchu vždy z posledních 5 minut běhu. Pořadí testů s rozdílným způsobem dopadu na podložku bylo náhodně rozděleno mezi dvě poloviny běžců. Pro statistické srovnání vzorků byl zvolen neparametrický párový Wilcoxonův test. Minutový příjem kyslíku byl o 3,9% vyšší při dopadu na špičku (3,21±0,38 l.min-1) než na patu (3,09±0,36 l.min-1); rozdíl je statisticky významný, p=0,031. Minutový příjem kyslíku na kg hmotnosti byl o 3% vyšší při dopadu na špičku (44,0±3,6 ml.min-1.kg-1) než na patu (42,8±4,19 ml.min-1.kg-1), p=0,088. Závěr: Pro naši skupinu mladých amatérských běžců je, při rychlosti 12 km.h-1, ekonomicky spíše méně náročný běh s dopadem na patu, jak jsou zvyklí, než běh s dopadem na přední část nohy. |