Co na srdci, to na obraze
Autoři | |
---|---|
Rok publikování | 2016 |
Druh | Další prezentace na konferencích |
Fakulta / Pracoviště MU | |
Citace | |
Popis | Svět je „uspořádán“ na základě fungování pravidel a zároveň je vystavěn i na existenci náhod. Také lidská psychika podléhá pravidlům a prochází typickými fázemi, což znamená, že se vyvíjí podle určitého řádu, ale tu a tam se její povaha dostává do temných koutů osudových prostorů, které lze jen stěží do detailu věcně prozkoumat. I v nejzáhadnější temnotě lze však zahlédnout světlá místa bytostného lidství, která se promítají do symbolů v obrazech a objektech, nebo se stávají námětem spontánních zvukových, pohybových či textových vyjádření. Zobrazování světlých i stínových aspektů lidské existence má komplementární povahu. Stín by nemohl existovat bez svitu, hlubinu by nebylo možné vnímat bez výšiny a našla by se celá řada dalších komplementárních aspektů ovlivňujících lidskou psychiku. Člověk ocitající se v tísni – například v situaci, kdy se objeví psychický problém, psychická porucha nebo dokonce nemoc – je často vystaven intenzivnějšímu prožívání zmíněných polarit – střídajícího se světla a stínu života. Ocitá se před obtížným úkolem spočívajícím v nutnosti tuto kontroverzní životní situaci nejprve přijmout a posléze ji zpracovat ve svém vědomí a dále se s ní v životě vyrovnat. Jednou z možností, jak danou existenciálně vyhrocenou životní fázi prožít, zachytit a jak do ní také nahlédnout, je realizace výtvarného vyjádření. Tvorba vyvěrající z vnitřních pohnutek autora bývá nazývána spontánním výtvarným projevem nebo také projevem expresívním, jehož zdroje lze nalézt v „hloubi duše“ nebo chcete-li přímo v srdci. |
Související projekty: |