Soulad a chaos v jazyce, literatuře a identitě na Hlučínsku a jižním Ratibořsku v Horním Slezsku

Autoři	ŠRÁMEK Rudolf
Rok publikování	2016
Druh	Kapitola v knize
Fakulta / Pracoviště MU	Pedagogická fakulta
Citace
Popis	Po porážce Rakouska v r. 1742 byly uvedené regiony anektovány Pruskem. Hlučínsko bylo 1920 přičleněno k Československu, 1938-1945 se stalo částí Německa, od r. 1945 opět částí Československa, respektive České republiky. Ratibořsko splynulo r. 1945 s Polskem. Ve Slezsku se od raného středověku usídlovali Němci. Vznikl jazykový a kulturní kontaktní prostor. Jazykem Hlučínska a jižního Ratibořska bylo české nářečí (tzv. moravština). Po 1742 postupně sílila germanizace. Důsledky: ztráta povědomí o české (polské) národní identitě, politická a ekonomická orientace na Prusko (Německo), oficiálním jazykem v psané i mluvené podobě se stala němčina, německé školy, české nářečí existovalo jen v neoficiálním styku a v lidové kultuře (písně, vyprávění) a částečně v náboženství. Docházelo k poněmčování toponym, vznik bilingvismu, hojné přejímání slov a frází z němčiny aj. Soulad mezi jazykem, lidovou kulturou a společenskou situací nastal až po 2. světové válce. Zformovala se národní identita: na Hlučínsku česká, na Ratibořsku polská (zde se silným příznakem slezským).