| Popis |
Cílem příspěvku je představení situace českých začínajících učitelů z hlediska jejich životní a profesní spokojenosti a identifikovat faktory (s důrazem na pracovní prostředí), které jejich profesní a životní spokojenost ovlivňují. Příspěvek přináší výsledky výzkumu zaměřeného reflexi profesní socializace začínajícími učiteli s důrazem na celkové emocionální hodnocení vstupu do profese a změn, které přináší přechod z akademické půdy do výukové praxe. Na základě výsledků výzkumu probíhajícího v šesti krajích ČR na reprezentativním vzorku začínajících učitelů (do čtyř let praxe) prezentujeme výsledky kvantitativní části výzkumu, který zahrnoval online dotazníkové šetření u 380 začínajících učitelů. Výsledky jsou interpretovány v kontextu teorií well-beingu (Pavot, Diener, 1993), transakčního modelu zvládání zátěže (Lazarus, 2006), vynořující se dospělosti (Arnett, 2007)a profesního vývoje učitele (Lukas, 2008). Teoretické koncepty se vztahují k osobní a pracovní spokojenosti (Pavot, Diener, 1993), vývojovým specifikům v psychologické perspektivě (Arnett, 2003; Lacinová a kol. 2016), transakčnímu modelu zvládání zátěže (Lazarus, 2006) a profesnímu vývoji učitele (Lukas, 2008). On-line dotazníkové šetření proběhlo ve čtyřech etapách v letech 2015–2017 (380 respondentů). Dotazník obsahoval 70 položek a zaměřoval se na vnější faktory socializace začínajících učitelů a jejich životní spokojenost (wellbeing; Pavot, Diener, 1993). Data byla analyzována běžnými statistickými postupy – EFA, regresní modely. Podařilo se identifikovat významné, avšak spíše slabé vztahy životní spokojenosti (well-being) se sledovanými oblastmi profesní socializace (Píšová, 2013; vedení školy, kolegové, žáci, rodiče, širší společenský kontext). Zaměřili jsme se na identifikaci položek, které s obecnou životní spokojeností významněji korelují, a pokusili jsme se identifikovat faktory, které napříč oblastmi k životní spokojenosti začínajících učitelů přispívají nejvíce.
|
